V čekárně fMRI

13. února 2012, autor Agin,

To strachem, hustým jako krém,

co líně teče po obratli,

jak směska z medu, zmatků, trém,

a ještě navíc, což je k zlosti,

má touhu zkoušet sílu střev,

svou ohniskovou vzdáleností,

mám jasno tím, že se mnou praští.

Co bude házet, perly, hrách,

až příjde zpráva v bílém plášti?

Ach, co je všechno hvězdný prach.

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “V čekárně fMRI” - 8

Eva (13.2.2012 (12.38))

nervozita při čekání na výsledek magnetické rezonance, jedná-li se o podezření na vážnou chorobu, opravdu prožere i střeva (znám to, můj tatínek měl Grawitze)... nenapadají mě vhodná slova, abych vyjádřila, co všechno mě při čtení tvé básně napadá...

Agin (13.2.2012 (15.23))

Ano, byla to snad ta nejdelší čekací prověrka....ale, naštěstí dopadla, házel perly, kolega v bílém plášti...

Agin (13.2.2012 (15.25))

PS....v takových okamžicích si člověk uvědomí, co je a co není důležité...

Eva (13.2.2012 (18.32))

jsem ráda, že dopadla dobře... člověk si většinou srovná priority v okamžiku, kdy už je pozdě

Katka (13.3.2012 (16.44))

Zvláštní směsice, ale je dobře namíchaná. Mně vyšlo, že strach má malé gatě..je tak? vtipné, líbí..

Agin (13.3.2012 (16.51))

Umíte někdo nakreslit strach? Malé gatě, velké oči...

Katka (13.3.2012 (17.41))

Neumím kreslit, řekla bych jedině svým dvěma dcerám, ale nechci ještě, aby věděly, co je strach, nejsou tak veliké. Když počkáš tak dvacet let, nakreslí. V té básni je smutek, to je jasný, ale smutek s dobrým koncem. Nemám ráda ubečanost textu, dobře jsi to vyvážila. Tož tak..

Agin (13.3.2012 (20.35))

Počkám....co to je dvacet let? Dvakrát se nevyspíš a je to tady...

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a