Hook 12-03-12


12. března 2012, autor skraloup13,



My od Hooka se mimo jiné zabýváme lidskou myslí. Nedávno jsme v měsíčníku „Brain in Trouble“ objevili článek amerického psychologa Irwinga, který zkoumal vnímání času. Vzal tři dvacetileté a tři osmdesátileté a nechal je odhadnout tři minuty. Ti první v průměru odhadli tři minuty o pět vteřin delší, ti druzí o dvacet.
Z tohoto znamenitého výzkumu musel být vyřazen důchodce Maxwell, který při začátku měření usnul a když se probral z mrákot a odklep konec, vyšly jeho tři minuty na něco málo přes dvanáct hodin. Tím by byly samozřejmě výsledky znehodnoceny a výzkum, dotovaný NASA by byl k ničemu. Maxwell dostal Big Mac a odjel zpátky do Minnesoty. Už ho nikdo nikam nepozve.
No, nám od Hooka přijdou tyhle výzkumy pofidérní. Kamarád povídal, že mu přijdou na hovno, což je možná ještě trefnější. To, že čas plyne různě, víme už dávno.
Když přijdeme večer k Hookovi, tak dáme pivko, vedem řeči, jsme uvolnění, bez stresu, nikam nespěcháme, dokážeme vyřídit telefonický hovor, napsat sms, zasmát se, jít na záchod a tak. Čas se vleče jako píseň Tomáše Kluse. Jak se ale blíží půlnoc a máme pocit, že na zavíračku si můžeme pomalu sáhnout, zrychlí se vše nevídaně.
Začneme bejt ve smyku, začneme na sobě makat, protože máme pocit, že čas letí jak kladrubák, kterej si dal Red Bull. Najednou jsme ve stresu, vypínáme mobily, přestáváme chodit na záchod, přestáváme mluvit, nezdržujeme se smíchem a zbytečnejma pohybama, ale lejem a lejem, jelikož čas se zkracuje a to, co večer bylo deset minut, je o půlnoci dlouhý jak tlesknutí.
Prostě čas plyne různě a Irwingoj jsme to mohli klidně říct, kdyby se ovšem ráčil zeptat.
Jedna letuška prej dostala na palubě letadla hysterák, že éro spadne. Kapitán ji údajně vysadil, jelikož stresovala cestující. Letadlo prý opustila někde vlevo od Azor. Přijde nám to humanistní.
Venku se to tváří, že nebude chcát, ale bude.
To je vše.






Zařazeno v kategorii Četba na pokračování



Počet komentářů na “Hook 12-03-12” - 1


    Eva   (12.3.2012 (21.01))

    relativitu času taky poznáš při rozfázovaném pivu... to je situace, kdy se má platit, ale někdo má ještě plný, tak si ten další dá taky pivo, aby na něho nečekal... a další taky... ale než jim to přinesou, ten první ho vypije a čeká, až ty další dopijou, a aby nemarnil čas, dá si ještě pivo rychlovku, ty další si daj z těch samých důvodů taky rychlovku... a tak to jde pořád dokola, jen se zrychluje intenzita pití a mnohdy se taky platí až po zavíračce



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička