stalo se v Lehotě (z obecní kroniky)


22. března 2012, autor eliah bruno,



stalo se v Lehotě  (z obecní kroniky)

 

  láska ku zvířatům…
  (někdo aji krysky nechává klouzat po rameni svém, by měl  pocit vstřícný – však o tom ne)
   já jenom že láska ku koníkom – mnohdy

   no – a v Lehotě (osadě vo šesti číslech na pomezí)…
   tak teda v tej naší Lehotě sa Jakubovi počli ztrácať koňové

   nakrknutej Jakub Zawadski… vo ňom sem ni zmínku eště…  tož napravuju zmínkou touto veselou!

hezkú maštal si Jakub hospodář vyspravil a huculy choval v držbě   nadšený- esli znáte to plemeňo sporých koníkov… takový bestie připosraženě chlupavý…rousný hnáty – leč milý povahově k pohledání a vytrvalý aji nenáročný na opateru, frkavý v dlaních, když jim nabídnete klas kukuřičný nebo jablko když nabídnete tlamce vláčný…

a měl teda Kubisko pod střechú zalátanú pečlivě – dvě kobyly aj valacha že vlastnil – tej starej kobylce říkal Starká… vona vždy na ozev hlavu krútila a žemlavě pyskama hnulávala, by ožmúlila ruku hospodářovu…  tej mladej kobylce říkal Jakub – Kozo! však ona nikdy v neurážce… iba ržála potěšeně… kopyty hrábovala a dychtivě po mrkvi krkem hbitým… zuby cenila bělostný a oko do třpytu vstřícnýho vždy… valachovi statnýmu říkáno bylo Petře – (von byl z dvojiček hříbat – leč to dvojče Pavel uhynulo na poporodní koliku – bo závěje a veterinář sa neprodral ve vhodným čase – inu)

a když třeba bylo – Kubisko svážal drvo z polomů… a když třeba bylo- aji do pluhu zapřáh, by súsedi pooráno měli… (dostal pak desátek z ourody na krmi) a když sa mu zachtělo… aji bez sedla sa vyhúp na hřbet citlivě statný a vijó na polanu a kochal se houpavě výhledem do Malopolska, bo klinkání zvonů z Bystrzyce Ślonské jímavé bylo… 
a Kuba na hřbítku povolném vstřebával atmosféru vzývání nebes
a nevadil mu ten katolickej hlahol – ikdyž byl protestantom… 

jímavý chvíle do duše pastevca… přáno mu!
však přáno-nepřáno…(cholera pśia krew)

prvej tejden Koza fuč iba chomout po ní – druhej tejden Petr fuč !!…aji s chomútom fuč… no a pátej tejden Zawadski postrádal Starkú  –  mor vem všecky lapky!!!
 

a že sa pídil – tož spoznal, že Laši lapkové snědí uzmuli 
komoňstvo jeho! vše podezření inklinovalo cez hranicu Państwa…  a bo sa Zawadskiemu doneslo, kdože má v tom  kradoucí hnáty… vydal sa hledať Šaňa Farkasza… polskiego cigáňa, kerej byl znám mezi svejma cigáňama jako jménem Brzuśek, bo sa taktak nes, bo byl otylý – bo žral iba tučný výpečky!

se Kuba v noci přeoplížil aji se svým psem opatrně cez Granicu, by sa míjel s źolnierzami strážnými… a nad ránem už číhal na stopě aji se psom svým – nad cigáňskú osadú Jastrzembie – poblíž vesnice Jastrzembie-Zdrój…
(bo chtěl svý huculy, bo se cítil okraden safraporte!)

ticho v romský favele bylo… ani náznak ržání…
aji kojeňátka ohnědlá nasycena mlékem neskuhrala hladně… – vše v klidu v limbu!
Najprve Kuba vyslal psa čuchavýho… se hafan opatrně splížil s kopca a čekal na zvěda mstivě lidskýho – pak Kuba opatrně sklouz k čtyrnožcu věrnýmu a oba k maštali… a  o pa tr ně dvéřka zavrzavá
(!!?)
a v maštali jen cap Matyáš!!… kozel že na chov… huculové nikde!
iba prk kozlí… bo rohatec pernamentně nadržen… bo takovou roli sehrával v tej improvizovanej cigáňskej komunitě…robit kůzlátka – puchnepuch… (šak to k temu aji přináleží – se neošklíbám teda)

si zacpali nosy-  aji Kuba aji Vrtichvost…a vyplížili se do pošmourna jitřního – oddechli si na čerstvým luftě – pes byl odložen a Zawadski švihal na raní polskú omšu, by sa dozvěděl pátravě více vod věřících, respektive vod fra Chlumieckiego, kerej měl za úkol pastviště víry kostelní že jako nebeskej pastevec (holt Poláci teda!)

však se Kuba modlil zprvu vřele, by posléze vyzvídalod umytejch krků polských se Kuba dozvěděl hovno, leč fra Chlumiecki mu řek potřebné – kdyžbyl obdarován bankocetlí českou… (reku úplatek… hřích?)

však účel posvěcen prostředkem nesvětným… 
I vrátil sa hospodář ku svýmu psu a poslal ho zpět domů,  cez brd hlídanej – řka, že ať hlídá brafan domácnosť – bo pánovi nutno jít do světa za koňmi milenými… skradenými Farkaszem nestoudným!

pesánek vocas mezi stehny se poslušně vydal metlivě domov, by strážil bydlo skromné a Jakub – instruován komží – se vydal v rámci EU skrze šecký hranice za svejma huculama… bo cigáň Farkasz alias Brzuśek si to namířil vraj do Beneluxu za příbuznýma – by litkup optimální spáchal… 
kúrwa – až tam teda!

bylo by to na dlooouhý předloktí – líčit do drobenky celou veskrze anabázi hledajícího….mohu iba útěšně konstatovat, že koně kradení nalezeni… cigáň Farkasz po pysku obdržel že po tlamě – jako v afektu nehledaném vod hledajícího Jakuba…

žil Farkasz lstivě až na Islandu s nějakou Johann Grubson Dótir…. aji jí prknul dvě děcka islandsko-indický – 
bo babu fascinovalo jeho břucho a smilně podlehla!

a von ji Farkasz aji partnersky poslúchal a v kritickým okamihu vydal kradené koně šecky, že aby se vyhnul násilí dalšímu, když na něj Kubou uhozeno konfliktně a rázně! 
(bo jedna facka cigáňovi mnohdy stačí)

Tak Kuba popad svý oře… mysleno Starku a Kozu aji Petra… 
a že byl obržel od Grubsondótir aji sumu, by zacpána byla huba jeho od další nevole – tak měl v keši aji dost aby si kúpil – když už byl teda tam v tej soptící atmosféře – aby si usmlouval levně a nakúpil aji středněvelký Gejsír…  chrlící to úkaz a důkaz vřavy v útrobě Země.

peripetie návratný cesty rovněž zchytrale vynechám

                                                                                 *

Kuba včil nadále pěstuje hucule… a má stránku na Netu, kde propaguje agroturistiku…. láká chtivý blbce na thermálný kúpalisko – 
(však vědci sú z teho aji paf, že na pahrbku sedimentálním sopečný prameň chrlivě vyvěrá – však logiku důkazní najdou – nebojim sa)

                                                                                 *

navečer je vodostřik horký nasvícen lampičkama, by polnočné chrlení svíceno bylo v efektu barevně pojatém – v baráku horkovodní topení… aji v maštali… a Kuba je rád, že se mu to aji oplatilo a že teda  p r o s p e r u j e… 
(aji si přepírá a mění vobden košelky – kvůli representaci jako)

Leč dodnes nemůže přijít Cigáňom na jméno – (ikdyž mu připomínám vtipně, že ten 1 oný sa menoval Farkasz!)

                                                                                 :-)







Zařazeno v kategorii Povídky



Počet komentářů na “stalo se v Lehotě (z obecní kroniky)” - 1


    Eva   (23.3.2012 (11.50))

    kdybys do toho nezamontoval islandskou děvu Dotir a EU, tak jako by to vypadlo z pera současníka Josefa Lady:-)))... ale ten Brusel je tam úmyslně, že... ani EU některé "tradice" a "zvyky" holt nevymýtí...



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička