Hook 05-04-12

5. dubna 2012, autor skraloup13,

Ty jo. My od Hooka jsme už mysleli, že Tomio zemřel. No, možná zemřel, možná ne, ale co je jisté je to, že včera povstal jak bájný Fénix a v oblacích popela nám vysvětlil, jak z tohohle dojebanýho marasmu ven. Dojebaným marasmem myslíme náš všední, radostný a štěstím naplněný život.

Prej že se máme vrátit k hodnotám našich babiček a dědů. My od Hooka jsme z toho kapku rozpačití. Netušíme, který seniory myslí. Pokud naše, tak třeba můj děda s oblibou říkal, že koza se dojí večer. Je to sice fajn, hodnotné, ale třeba já žádný kozy, který by stály za řeč, nemám. Takže co s takovouhle hodnotou, byť by byla sebehodnotnější.

Taky ovšem může myslet prarodiče japonské. Ti maj hodnoty taky, jenže zasejc takový nepoužitelný. Ono stotožnit se s myšlenkou „blíží-li se tsunami, odejdi s katanou do hor“ je snadné, ale v praktickém životě je nám to k hovnu. Já se ptal pár starších lidí z Pankráce a nikdo si nevybavil, že by tady nějaká tsunami proběhla. Akorát jeden myslitel s krabicovým vínem v ruce mi pověděl, že si na ni pamatuje, ale že už je asi tři roky po smrti.

Ono s těma hodnotama je to prostě ošemetné. My si myslíme, že by pro začátek stačilo, kdyby se míň kradlo. Pak by na nás, co nekradem, víc zbylo. Jasně, utopie, já vím. Ale je hezké se někdy zasnít.

Jestli si myslíte, že to, jak včera chcalo, bylo megachcaní a víc že už to nejde, tak uvidíte dneska. Dneska to je na neopren a šnorchl.

To je vše.

Zařazeno v kategorii Četba na pokračování

Počet komentářů na “Hook 05-04-12” - 1

Eva (5.4.2012 (12.02))

pokud Tomio myslel japonské dědy a babičky, tak se vzhledem k "tradicím" a "zvykům", které Japonci aplikovali za 2. světové války v Malajsii, pohybuje na dost tenkým ledě...

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a