Hook 03-07-12


3. července 2012, autor skraloup13,



My od Hooka budeme zítra v neuvěřitelným smyku, takže teď děláme něco naprosto ojedinělého – píšeme středeční píčovinu v úterní podvečer, sedíce znaveně u Hooka. Líným zrakem pozorujeme okolní cvrkot (který prakticky necvrká), upíjíme z prvního půllitru a těšíme se na půllitr druhý, případně třetí až šestý.

Asi jste si všimli, že při psaní našich mouder si většinou vybíráme něco aktuálního, co je po ránu zavěšeno na netu a více či méně (většinou méně) vtipně to komentujem.

Jelikož teď nemůžeme vědět, co se zítra na našich seriózních zpravodajských serverech objeví (to je logické, že), musíme se pustit do nějakého obecnějšího tématu. Protože ale nejsme svázáni ranní dvacetiminutovkou, můžu se rozepsat poněkud víc. I když, třeba mi to ani nepůjde. Kdo ví.

Nicméně píšu ve wordu již dvanáctou řádku písmem Times New Roman velikosti čtrnáct a přitom jsem nic konkrétního nesdělil. Tomuhle se říká přidat vatu do příběhu. Vysvětlím. Jde o to, že když píšete nějaký delší text, třeba knihu, nemůžete bejt furt akční, ale musíte nechat čtenáře vydechnout, nabrat sil, dovolit mu odtrhnout oči od stránky, uvařit si kafe, zapálit cigáro, poslat sms, dojít si na hajzlík – prostě musíte s ním cejtit a nehnat ho zahradou fantaskních událostí jak nadmutou kozu.

Mno, tak vatu bychom měli a teď hurá do toho. Četli jsme nedávno, my od Hooka, takové zajímavé pojednání. Co by jako nemělo chybět v letní lékárničce. Třeba v tej, co se vozí v autě. Jeden kámoš, co má tvorbu pana Foglara v malíčku a nutí nás, abychom mu říkali Rychlonožka, i když jeho blonďaté zbytky vlasů jsou k vidění pouze na fotkách z mládí a všude chodí pozdě, v tom má jasno.

Jeho lékárnička obsahuje následující – škrtátko a sedm sirek, tři Marlbora,  plechovku Gamrínusu, jehlu a sedm metrů smotané černé nitě, náhradní simku, hříbek na spravení ponožky, kousek loveckého salámu zabaleného v mikroténové folii, vitacit, valetol, dva zavírací špendlíky, brožované vydání Chaty v Jezerní kotlině bez ilustrací, skládací lžíci, hřeben, jeden papírový a jeden látkový kapesník, dvě kostky pevného podpalovače Pepo, flešku s osobními údaji a vylisovaný čtyřlístek pro štěstí.

To je takzvaná lékárnička malá. Cestovní, kapesní, přenosná – jak chcete.

Pak má ještě lékárničku velkou. Ta obsahuje dva sudy Gambrínusu, jeden půllitr a dvě třetinky, chlazení, mobilní zdroj elektrické energie pro chlazení, dva dvacetilitrové kanystry pro mobilní zdroj elektrické energie, sedm kartónů Marlbor (červených, krátkých), jedno balení sirek, tři kila naložených krkovic, domácí salsu, velkou šumavu krájenou, dva patnáctikilogramové pytle dřevěného uhlí, dvě balení pevného podpalovače Pepo, gril na dřevěné uhlí, Záhadu hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta ilustrované a v pevné vazbě, dvanáctidílnou jídelní kempinkovou sadu, čtyři kempinková křesílka, kempinkový stolek, jeden spací pytel, jeden polštářek, jednu karimatku a malý, odlehčený horolezecký stan.

Tahle velká lékárnička se samozřejmě nosit nedá. Přepravuje ji Ford Tranzit. Ptal jsem se onoho kámoše, proč tam má třeba těch dvanáct kempinkových jídelních souprav a jen jeden spacák. Řek mi, že je ochoten se rozdělit o jídlo, případně i nabídnout malé pivo potřebnému, nechat dotyčného posedět, ale do domu že si nikoho nevezme. Přijde mi to rozumné.

Ty jo, už píšu devětačtyřicátej řádek. Tak snad abych to utnul. Jo, ještě něco – Britové si myslej, že ženy by měly přestat nosit bikiny v devětatřiceti letech. V tomhle nechci být soudcem, ale je pravda, že já je přestal nosit v pětadvaceti.

Bude chcát. Aspoň doufám. Bude chcát nezřízeně, teplota spadne a možná, pokud nám bude osud nakloněn, místy zaznamenáme přízemní mrazíky.

To je vše.

 







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování



Počet komentářů na “Hook 03-07-12” - 1


    Eva   (3.7.2012 (17.12))

    já myslím, že nejdůlažitější je ten hříbek na spravení ponožky, neboť v rozhodující chvíli dokáže zachránit život...a pak ty tři Marlbora, ty tě dokážou udržet (už zachráněnýho)při životě...



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička