jak káně…
.
jsou povzdechy – i vzdychání…
ostárlý pecen v droby drobím
káňata prosím – myšilovy
jak odpovídat bez ptaní
.
do výšek z nížin čpějí sena
do šipek letky dolů v pád
míjel jsem vše – (a tolikrát)
v peřejích pěna bíle sténá
.
ach! proudy času ke břehům
co stáčí se a podmílají…
k stáru když stojím na okraji
.
jak káně střemhlav padat chci!
.
*
|