O láskách bylo hodně psáno
a stále je to k ničemu
tolik z nás probouzí se ráno
a hledá svého ničemu
Co dobré skutky? Platíš za ně…
štěstí, to dvakrát nevolá
láska, když vzplane nečekaně,
tak shoříš jako stodola
Nehledej, prosím, kdo má vinu
nedávej lásku na oltář
narodím se – a stejně zhynu
život má prostě krutou tvář
A my už dávno nejsme děti
nám schází nějak mládí pel
víc nežli perel, víc je smetí
teď nějak nevím…
cos to chtěl?
Tak to se povedlo, líbí se mi ten ironický podtext. První sloka je opravdu excelentní.
Líbí se mi...