lajny nepoddajný


19. září 2012, autor andrew maxwell,



daj mi
do očí silný šajny
a potom budem brečet vesmírem
jak hvězdy, co už dohořely
v hodinkách značky Citizen
ležících na odřeném nočním stolku

 

daj mi
po čertech dobrou holku
co milovala Jacksona, ostrý psy a moje oči
a za soumraku malovala prstem písmenka
na moje záda

 

furt mě má ráda
a chodí kolem jako hlídač v muzeu
co ví, že mu ty diamanty nepatří
ale stejně za ně položí svůj život

 

lajny nepoddajný
se vinou podél silnic jako hadi na mejdan
hraboši v amfiteátru
sledujou filmy jako na běžícím pásu
nevímaj krásu střihu, kamery, snad ani herce
jen teplo lidskejch dlaní v hledišti
a vibrace svýho domečku na baterce

 

daj mi
ty duše který rozhodujou
snad šanci narodit se do tvý lajny

 







Zařazeno v kategorii Nejlepší z webu, Poezie





Počet komentářů na “lajny nepoddajný” - 4


    Eva   (19.9.2012 (17.48))

    andrew, vítej. Asi se rozpadlo formátování, tak jsem si dovolila báseň trochu upravit dle smyslu, protože předpokládám, že původně byla rozdělena do slok a ne pouze jednolitý celek. Bítníci sic neznali Jacksona, ale trochu mi je ta báseň připomíná. Prostě je skvělá. První sloka hned chytne a pak už čtenáře nepustíš. Taky se mi líbí smysluplný závěr.


    andrew maxwell   (20.9.2012 (8.45))

    Ahoj Evi, dovolil jsem si přihlásit se na váš server, přiznám se, že zatím nejvíc hltám Hooka :-), ale i jiný věci (Ztráta) tady vypadají moc fajn.


    Eva   (20.9.2012 (18.16))

    Hook je skvělý, já mu pořád říkám, že sem chodí lidé kvůli němu a on tomu nechce věřit:-))) Jo a přesunula jsem Tě do Nej...


    andrew maxwell   (21.9.2012 (7.06))

    Oooo,d ěkuji,toho si vážím, mimo jiné jsme tam zahlíd Brunel_a, to je velmi slušná společnost, děkuji



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička