Hook 26-10-12

Senátor Tomio Okamura kvůli kandidatuře na Hrad tlačí. Že by nekvalitní sojové sushi? Možná. Možná jsem ale jen nedočet titulek, což se mi stává každou chvilku. Možná ho jen tlačí čas, jelikož nemá sebranej potřebnej počet podpisů, aby moh kandidovat na nejvyššího samuraje v tomto státě plném pestrobarevných kimon.

Abych řek pravdu, nám vod Hooka je už celkem jedno, kdo se bude rozvalovat na Hradě, jelikož my žijeme v Podhradí a máme úplně jiný starosti, než náš nejvyšší současnej Taťka, kterej se fotí s Ornellou Štikovou a usmívá se u toho jak Fester z Addams Family.

Hájek, kterej nepochází z vopice, ale z gekona a umí nakreslit Antikrista jedním tahem se definitivně pomát, protože prej navrhnul, že by se Malešická spalovna měla přejmenovat. Asi si teď myslíte, že ten trotl chce, aby se jmenovala Spalovna u Václava Klause, ale to jste na omylu. Hájek, ten náš malej, vysmaženej Hájek chce, aby se ta spalovna jmenovala Gekon.

Někdy mám pocit, že jsem On the Road, vedle mě je Dean Moriarty a Sal Paradise a všichjni tři zpití pod vobraz hulákáme „maňána kámoško, dneska se vožerem a zejtra naděláme balík“.

Pak se proberu a přečtu si, že nově navržená ministryně práce a sociálních věcí kdysi zmákla malej daňovej únik, asi půl mega, že ji chtěli dát za katr, ale jelikož byla tehdy poslankyně, tak byla nevydaná a Mirda Kalousků ji vobhajoval, že jsme jen lidi a kdyby se prej mělo zavírat za takovýhle prkotiny, tak by byl tenhle stát vylidněnej, zarostlej plevelem a náletovejma dřevinama a ať si kurva všichni uvědomíme, že když dokázala svýmu rodinnýmu rozpočtu tehdá ušetřit půl mega, kolik asi do prdele ušetří nám všem, když bude ministryně a my ostatní bezpartijní budem její velká, šťastná rodina a to si jeden připadá jak idiot Myškin vod Dostojevskýho, vo kterým ví vše jakási Karolína, která je sečtělá, vzdělaná a nikdo ji nezná a prostě když si tohle přečtu, uvědomím si, že jsem doma a ne na tripu a zalije mě takovej skvělej a hebkej pocit štěstí a když si dám navíc pod hlavu naklepaný sociální jistoty a přikreju se dekou z dutejch, ale vopravdu dutejch vláken, tak mám fakt v tu chvíli dojem, že někde tam nalevo, asi sedm tisíc kiláků vodsaď, by mohlo bejt docela fajn.

Senát prej podpořil konec přechylování. Ufff. Víte, mně se tohle nelíbí. Možná se to nezdá, zvlášť když mne někdo vidí, jak při odchodu z Vystřelenýho voka letím po tlamě krz celu uličku U Božích bojovníků, ale já ctím tradice. Na Velikonoce se zruším pod jakejkoliv vobraz, na Vánoce se dávím kostma z kapra, na jaře cvrnkám kuličky, na podzim pouštím draka a prostě mám rád tuhle zem a zvyky, jež v ní jsou. Nadávám na měkký a tvrdý íčko, peru se se slovesným videm, komolím přechodníky, ale kdyby mi to chtěl někdo sebrat, budu bojovat jak raněná lvice Elsa.

Mno, a teď mi chtěj vzít přechylování. Prej že doteď, celý dlouhý staletí česká žena trpěla, byla zavíraná, posmívaná, dehonestovaná a jinak popotahovaná a to jen proto, že se jmenovala Kovářová, a ne Kovář.

Fajn. Emancipace vítězí, zvyky se mění, společnost se vyvíjí a včera bylo včera a dnes je dnes. Rád bych jen, když už teda to přechylování spláchnem do hajzlu, aby se změnily i další věci. Když už teda máme tu moderní Chaplinovu dobu.

Nedávno jsem třeba v časopise Venkov, Stroj a Kůň (Countryside, The Machine and The Horse) čet, že skupina sedmi žen utáhne tříradlicový pluh ve stejném tempu, jako traktor střední velikosti. S mnohem menší spotřebou nafty. Těchhle věcí vím haldu, jelikož mne zajímaj. Sepíšem to po neděli u Hooka. Když už teda konec přechalování, tak komplet.

Dnes možná chcát nebude, ale nespolíhejte na to. Nerad bych, aby mi někdo lál. Víkend bude odpočinkovej, aspoň u mne a v pondělí, v pondělí si něco povíme. Jo?

To je vše.