Hook 25-11-12

Včera proběh Slavík. Já se na to nekoukal, protože my od Hooka tyhle procovský akce nemusíme, navíc šli na Primě Náhradníci, kde hrál Wiliž, ale když byly reklamy, tak jsem to přepínal a fakt to byla síla.

Třeba jakási paní tam zpívala Skyfall. Dneska jsem zjistil, že to byla paní Farná. Zpěv dobrej, copak vo to, ale myslel jsem, že Farná je mladá čtyřicetikilová holka. Je fakt, že tyhle modelíny moc nesleduju.

Pak tam byl taky Landa. Toho jsem neviděl, ale čet jsem, že prej chce přestat mluvit za zvuku hudby, a že chce bejt kouzelník Žito. Co vím, tak Žito byl na dvoře krále Václava takovej podivnej idiot, co uměl hovno a ze všeho se chtěl vykroutit nějakejma kejklema.  Já vím, že pan Landa to má v hlavě srovnaný, ale možná by bylo lepší bejt za Čáryfuka.

Pak se ještě Daniel rozčílil, že je vše v prdeli, neb lidi volej komunisty a nelegální stahování ničí infrastrukturu a těžkej průmysl. Tak určitě.

Každýho ničí něco jinýho, tak už to je na světě rozdaný. Mě třeba ničí, když mi vo morálce a věcech ušlechtilejch káže skinhead.

Božskej Karel je druhej a pětibojař Klus je první. Vyhrál taky kategorii Nejhranější písnička rádia Impuls a jenom vo fous mu uteklo první místo v kategorii Nejlepšího odběratele skupiny ČEZ.

Mě tyhle akce docela serou. Neberu jim ale právo si to pořádat – aspoň mám o čem psát. Nemyslím ani tak sem, ale v knize jsem něčemu podobnýmu věnoval kapitolu.

No, pryč vod toho.          

V Antarktidě přibejvá led, takže by se mohlo zdát, že axiom o globálním oteplování dostáva trhliny, ale Al Gore, kterej za to, že měsíc pozoroval teploměr před barákem dostal Nobelovu cenu prohlásil, že vše souvisí se vším, že není možné vytrhávat jednotlivosti z kontextu a že sice ano, Země jako taková se ochlazuje, ale že to neznamená, že globální oteplování neexistuje. Znamená to pouze to, že globální oteplování je zřejmé pouze několika erudovaným, kteří chodí v triku, zatímco zbylá masa nevědomých debilů se klepe v kožiších ušitých ze ztažených kůží svobodně žijící zvěře.

Chystá se další superkarta. Zaměstnanecká. Bude tam naprosto všechno. Bude i vysílat signál, takže zmrdi nahoře budou vědět, kde kdo je. Tohle už přestává bejt prdel – myslím, že Orwel byl co se týče imaginace s prominutím uzdisráč, protože my v EU, potažmo my v provincii Česko, jsem vo několik levelů napřed.

Teď jsem úplně vážnej – já jim na tyhle věci seru. Z vysoka. Já jsem mírnej, přístupnej diskurzu, ale mám svý mantinely a už před časem jsem se rozhod, že budu žít mimo systém. Co to půjde. Žádnej účet v bance, mobil bez smlouvy, korespondenční adresa na druhým konci Prahy, nic nemám, nic nevlastním, nic neumím, nic nepotřebuju.

Ehm, malinko existenciální téma při neděli, ale to je asi proto, že mne rozhodil ten Slavík. (Džouk.)

PP. (Poučný příběh.)

Jednou šel kouzelník Žito na procházku šumnými hvozdy. Slavík pěl, kňour ryl, výr spal. Den přívětivý člověku i zvěři.

Žito procházel borem, po cestičkách sotva zřetelných a spokojený šelmovský úsměv usadil se mu v levém koutku zasmušilých úst. Tu pojednou spatřil na lesním palouku pokrytém hebkým pažitem ležet člověka. Přistoupil k němu a zkoumavě se na něj zadíval. Dotyčný byl oblečen do čistého, neznatelně tlejícího šatu. Pak v dáli zahřmělo.

Žito zvedl hlavu a pohlédl na oblohu. Jeho zkušené oko ihned zaznamenalo vzrušený cumulus, jehož barva uzrálého květáku věštila prudkou změnu počasí. Kouzelník špičkou boty drcl do ležícího člověka, protože jak věděl, déšť byl na spadnutí.

„Hola člověče, vstávej,“ zvolal a znovu do něj drcl.

Ležící se ani nehnul. Cumulus znamenitě ztmavl. Bouře byla tady. Žito zprudka nakopl neznámého do žeber a zvolal hlasem mocným: „Vstávej, nešťastníku, sic budeš durch!“

Ležící malinko pozvedl hlavu, pohlédl na Žita sinalým okem a opět ztuhl.

Kouzelník odkvačil pod ochranu blízkého ořešáku, odkud pozoroval, jak provazce deště bičují nehybnou, stoickou postavu neznámého.

Pak pochopil a na tváři se mu rozlil chápavý úsměv. Došlo mu totiž, že mrtvému déšť nevadí.

Tak. Semlel jsem to všechno, nic moc, přiznám se, ale je neděle. Odpo se vracím do Prahy, takže se těším, že si večer dám u Hooka jedno opatrné. S pěnou.

Tady malinko chčije. Nebo jsou jen orosená okna? To je šumák. K obědu bude kachna.

To je vše.