Už brzy zase ke stromečku
si posedáme, k sobě tváří
a machrovací stáhnem dečku.
To proto, když už zvednem sklenku,
a osud chtěl by zahrát scénku,
jak v době děsně předminulé,
zas voní čas, jak levandule
a náruč mámy v adresáři.
Zrovna jsem si říkala, že bych měla publikovat místo Grand Canyonu něco adventního a ejhle. Agin poslala krásnou báseň. Děkuji ti za ni.