Hook 09-12-12


9. prosince 2012, autor skraloup13,



Je druhá adventní neděle. Venku je mrazivo a žaludek mi po včerejšku tančí jakýsi podivný kvapík. Včera jsem hýřil příliš a možná i proto jsem dnes ráno otevřel knihu Umění vládnout, kterou napsal náš domestikovaný šogún Pitomio. Abych se za trest dorazil. Víte, takové to – chlastals panáčku? tak teď trp.

Přečet jse dvě stránky. Zas až tak jsem včera nevyváděl. Trest by měl být úměrný vině, že.

Ty jo, ten Pitomie je blbej stejnou měrou, jako já šerednej. Tedy hodně. Jak jsem z těch dvou stran pochopil, všechno je to vo dřevě. Pokud se budeme věnovat dřevu, budem se mít dobře. Pokud ne, jsme v hajzlu.

Ze dřeva lze postavit dům, loď, možná ještě jeden dům, ze dřeva jdou udělat boty, z lýka provazy, z kůry něco hezkýho na poličku, dřevem lze topit, jde z něj vyrábět uhlí, korále a různý misky na jídlo, ze dřeva jde udělat díž a v ní zadělat těsto, ze dřeva můžeme vyrobit trakař a někam něco vodvízt, prostě dřevo je děsně fajn a tím, jak ho budeme víc a víc využívat, budeme víc a víc kácet a budeme taky víc vysazovat, okopávat, hnojit a plít a bude práce pro všechny, co maj dřevo rádi a až vždycky takhle v poledne po dopoledním pletí a smýčení pasek usedneme znaveni pod strom, kterej nám poskytne stín a bezpečí a my se rozhlídneme kolem a uvidíme tu krásu a klid se nám rozhostí v duši a jak tak budeme souznít s přírodou a se vším tím dřevem okolo nás, položíme hlavu na pažit a zastíněni vlídnými větvemi obsypanými veselým listím zavřeme oči a propadneme se do náruče Morfea a pak nám nějakej zkurvenej brabenec vleze do ucha a štípne a bude po romantice a celej ten dojebanej les proklejem a založíme hnutí „Plast – slast“ a prostě tím chci říct to, že celý je to jedna velká píčovina, už jenom proto, že jak si pamatuju z dějáku, byly doby různý, ale žádná se nejmenovala dřevěná.

Čet jsem, že jak se na náš řítěj Vánoce, že Vánoční duch by měl být nejen v obyváku u stromečku, ale i v kuchyni, v předsíni, v ložnici či na balkóně a jsou i tací smělci, kteří tvrdí, že Vánoční duch byl měl být taky na hajzlu. A pokud by se náhodou potvrdilo to, že Vánoční duch je nedělitelný, měl by na tom hajzlu zůstat, neboť je to místo plné rozjímání, hlubokejch myšlenek a takového toho spirituálního usebrání, pokud mi tedy rozumíte.

Dneska bude odpo na Letišti Václava Havla odhalen Gobelín Václava Havla. Gobelín je takovej koberec, do něhož jsou vetkány různé motivy, ponejvíce lovecké – pro ty, co nevědí. Koberec pověsí na zeď, aby se neošlapal a bylo na něj líp vidět. Taky to zateplí odbavovací halu, takže tam nebude taková kláda.

My od Hooka žádný gobelíny neodhalujem, akorát jsme se dohodli, že si do Vánoc uděláme takovej malej vobrázek technikou paličkovaného patchworku, kde bychom znázornili půllitr, asi tak ze dvou třetin plnej a pod ním že by byl nápis „Na sráč“. Možná se na to ale vyfláknem, protože mám dost jinej práce, hlavně sám se sebou.

Dnes je hezky. Topení hřeje, čerstvý zelený čaj ze mne smývá prach z dlouhých cest a z okapu na protějším domu strnule vykukuje zmrzlý holub. Jakýsi klid a mír mne prostoupil. Někdy, když jsem takhle naměkko si říkám, že stojí za to žít.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Glosy od Hooka







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička