Hook 12-12-12

V Dauhá byla klimatická konference OSN. Dauhá je v Kataru, což je země, kde si stavěj golfový hřiště v poušti a odkud pochází pedofilní deviant, kterej si říká princ, zprznil u nás nezletilý a ministr spravedlnosti Němec ho pustil, jelikož stejně jako Makarenko věří, že zločince, potažmo úchyla lze napravit a poté, co mu princ slíbil, že v Kataru bude chodit na brigádu do útulku pro sedmileté osiřelé, posadil ho na letadlo, zamával mu a šel zkontrolovat konto, jestli dostatečně nabobtnalo.

Takže tam proběhla konference vo klimatu, která všechny uvrhla v zoufalství, jelikož i když to stálo těžký prachy a málem se tam v tom hicu zavařil katarskej escort servis se sedmiletejma vosiřelejma, nedohodlo se ničeho.

Nejzoufalejší jsou ti, kterých se změna klimatu nejvíc dotýká. K nim patří jeden známej vod Hooka, protože má okna na jih a na magistrálu a v létě, když mraky absentují a slunce se rozvaluje po obloze, má doma takový vedro, že se ani spát nedá, a proto celý noci tráví venku po nálevnách a lacinejch barech, takže když dorazí podzim, je vždycky naprosto vysílenej a letos se rozhod, že si instaluje klimatizaci, takže si nejdřív chtěl vyřídit home credit, kterej ale nedostal, protože do kolonky měsíční příjem napsal „nepovim“ a tudíž to pořešil tak, že rozprodal věci, který k bydlení nutně nepotřeboval, tedy je na tom stejně jako třeba modelína Petra Němcová, která, jak jsem čet, taky toho moc nemá a mimo myšlenek jí chyběj, stejně jako mému známému, třeba věšáky, jelikož má hrudníček darebnej, čemuž teda moc nerozumím.

Jo, známej, ještě než se stih zvorientovat na trhu klimatizací, tak stržený prachy prolil.

Včera jsem byl v Bauhausu a hledal jsem, kde maj dvousložkový lepidlo a protože jsem spěchal, tak jsem se po půl hoďce jednoho modela zeptal a on se na mě tak zkoumavě podíval a povídá, k čemu to jako chci a já se vám přiznám, že jsou otázky, na který se mi odpovídá hodně špatně, jelikož bych nejradši dotyčnýho poslal do prdele, ale protože jsem vychovanej a plnej ideálů, odpověděl jsem, že to potřebuju jako záložku do knížky a pak jsme se trošku chytli a tohlecto je někdy fakt děsný, jak firmy ty svý prodejce cepujou a děkuju za to, že ještě existujou normální drobní obchodníci, protože ti vám zvednou náladu, jako třeba jeden takhle kus nad Pankrácí, co má malej vobchůdek s barvama a lakama a štěcema a já chtěl trochu epoxidu, neb jsem potřeboval opravit odštíplý prkno na sníh a on že má jen pětikilový balení za litr a já že bych potřeboval jenom trošku, jako když batole nakaká a on ať si zajedu do Japonska, že tam jsou na miniaturizaci kadeti a tak jsem si koupil vteřinový lepidlo a vedle v bufetu si dal kuřecí stehno na česneku, který mi vehnalo žízeň do celýho těla, takže jsem si musel skočit pro kofolu a mezitím mi to stehno dojed jeden potřebnej a já si tam vzal pár párátek a v noci jsem tomu debilovi, co mne poslal do Japonska, nacpal ty párátka do zámku a zalepil a měl jsem u toho takovej pocit, že svět jako funguje a je vyváženej.

Dnes je 12. 12. 2012. Jestli se nemejlím, měl by bejt konec světa. Přistálo mi ve vzkazech, že se k tomuto vyjádřil i Robert Rosenberg. Protože jinak než ve verších nemluví, podělil se s námi o sevřený limerick:

Dnes se na box nedivám,

dnes na něco čekám.

Až se protáhnu,

sval si natáhnu,

konec sveta zbyju.

K tomuto nejde nic dodat. Je tam vše. Trochu mi to přijde jako antické drama. Takový smělý existenciální oblouk, jestli mi tedy rozumíte.

Abych řek pravdu, víc mi ale sedí verš mého kamaráda, jelikož mi přijde srozumitelnější:

O rumu a chlebu,

konec světa jebu.

Jebu konec světa,

jako teta Běta.

Kamarád má sice tetu Jindřišku, ale na tu se rýmuje tak akorát velký hovno, takže si pomoh, což básník smí. Mno, teď jsem si to přečet a je to stejná píčovina, jak to vod Roberta.

Přijde mi, že se venku setmělo. Ne že bych se bál, ale radši jdu zamknout. Bude chcát. Tedy, až dohořej nebeský ohně. Bude to dnes drsný.

To je vše.