Hook 30-12-12


30. prosince 2012, autor skraloup13,



Kolem Jana Honzy Fischera to jiskří silou znamenitou, jelikož poté, co pan Tomáš Hanák Honzu požádal, ať jde do sebe a na prezidentství jako bejvalej kovanej soudruh sere, se probral režisér Vít Olmer, kterej se Honzíka zastal, neb i on sám byl zanícenej a cejtil, že je potřeba dávného spolubojovníka podpořit a rozvinul odvážný, možná až třeskutý příměr o ředkvičkách, které jsou na povrchu červené a uvnitř bílé, takže ten povrch mate, svádí na scestí a okolí zanechává ve zmateném zadumání, což se mi jako přímě zdá poněkud nešťastné, protože tomu jde rozumět i tak, že navenek byli všichni loajální rudoarmějci, ale jak byli z dohledu, stali se z nich konspirující bělogvardějci (mezi oběma tlupama nevidím co se morálně volních vlastností týče nějaký zásadní rozdíl) a museli to skrejvat, jelikož velkej bratr včetně domovních důvěrnic bděl neustále a někdy si říkám, kde vůbec při tom všem kalupu vzali čas na normální život a pak, asi že panu Olmerovi přestala fungovat filmařská fabulace, vyčet panu Hanákovi, že dřív děsně chlastal, jako Hanák, a že mu taky nikdo nic nevyčítá, tak ať je zticha, případně ať drží hubu.

Trochu mi to všechno připomíná film „Zprávy TV Onion“. Kdo neznáte, doporučuju. Teď už ale pryč od politiky a podobnejch sraček.

I když, ještě něco – čet jsem, že nedávno odvolanej generál Picek, kterej je zpátky na obraně a možná bude za ministra se ohradil, že neumí anglicky a rozeslal do redakcí výsledky testu, kterej pro něj připravili lektoři z Ústavu pro jazyk Anglický, kde stálo, že byl sám v Mc Donaldu a anglicky si objednal celé menu, aniž se splet, že mu obsluha rozuměla, že vše dopadlo ok, i když mu místo Big Maca donesli odtučněnýho Cheese, ale to se přičetlo tomu, že hovoří tzv. pražskou angličtinou, která je otevřená, silně vokální a osobitým způsobem mixuje podolský argot s etonskou výslovností, o čemž svědčí už první věta, kterou u Donalda pan generál prones, tedy (foneticky) „Helou helou helou, urínu áj hev jelou… máj nik is Pik end bič hev míč“.

Tak určitě. Na zasedání NATO se všichni poserou smíchy.

Nedávno jsem slyšel takovou moc hezkou, možná až vymazlenou myšlenku. Že jako aby člověk vychutnal štěstí, musí mít někoho, s kým se vo to štěstí podělí, jako někoho blízkýho, důvernýho, před nímž se dokážete otevřít, aniž se dotyčnýmu zvedne kufr, někoho, kdo dokáže povzbudit, kdo není škarohlíd, kdo, i když jste v naprosté prdeli, neustále vidí blikající ledku na konci tunelu a já jsem teď na konci roku přemejšlel, jestli někoho takovýho mám vedle sebe, jestli se můžu o někoho opřít, jestli existuje někdo, před kým mohu sundat masku signifikantně aktivistického enviromentálního humanisty a být pouze za sebe, tedy za vytuněnou mezigalaktickou svini, a hledal jsem dlouho, a pak jsem našel.

Mám takovýho kámoše. Jsou ho plný sudy, pění, nemluví, je hořkej a svůj. Beru zpět svůj výrok o samotě v davu. Myslím, že co jsem teď prozřel, budu mnohem víc na pohodu. Přeju vám z celýho svýho nemocnýho srdce, ať si taky někoho takovýho najdete.

Dnes bude odpo chcát. Jen tak drobně, že si toho všimne pouze ten, kdo si všimnout bude chtít. Jinak bude tak podivně mrazivo nemrazivo. Počasí dost na hovno, řeknu vám.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování



Počet komentářů na “Hook 30-12-12” - 1


    Eva   (30.12.2012 (18.08))

    ten můj spolehlivej kámoš nepění, ale zase má jiskru, zprvu polehává po jižních svazích, pak se chvíli vrtí v lisu, poté se na pár týdnů schová do sudu, kde si spokojeně pobrukuje, načež se zcela zklidní a nadobro se přestěhuje do lahve... prostě parťák k nezaplacení...



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička