Hook 14-01-13

Kateřina Klasnová nechce kandidovat na šéfku VV, protože víc se na to hodí její heliovej model, co je momentálně za skinheada a jenž kudy chodí, tudy rolní, protože tohle tak nějak k této vizáži patří a napsala to všem sedmadvaceti straníkům, aby to měli černý na bílým a taky tam napsala, že bezúročné půjčky pro straníky, tedy poslance, na zařízení bytu pořád platí s tím, že se netrvá na jejich vrácení a nám od Hooka přijde, že Věci veřejné působí v jakémsi levelu, jenž se dramaticky odlišuje od levelů, v nichž působí ostatní partaje, protože to, co pan Bárta topí z vlastní kapsy, u ostatních zastane erár a myslím, že je to tak lepší, protože to je mnohem transparentnější a taky je tam víc peněz, jako v té erární kase, protože třeba jen z energetickejch štítků tam letos připluje balík větší než velkej a řeknu vám, že tyhle štítky, to je voser nevídanej a jedna modelína, co lituje, že mi před Vánoci nevyškrábala voči, neb by byla vzápětí amnestovaná, v pohodě a ještě by zakončila rok dobrým skutkem, vo tom psala, že je to bordel strašnej, s čímž souhlasím, akorát bych nebyl tak mírnej, takovej beránkově vodevzdanej a spíš bych řek, že je to zkurvenost do nebe se tyčící, tedy nebetyčná a vy si prostě musíte jebnout na barák štítek, kterej vás vyjde na šest litrů a k tomu štítku dostanete elaborát, kde vám jako nejvíc utíká teplo a vy zjistíte, že nejvíc tepla utíká, když votevřete dveře nebo vokno a dostanete doporučení, že to máte zateplit a nejlíp i zazdít a voblepit polystyrénem a vcházet a vycházet že budete podzemní chodbou, kterou vám vyhloubí Metrostav, kterej na to vyčlenil zvláštní divizi a nakoupil několik kapesních razicích štítů a já si fakt někdy říkám, co jsme jim udělali, co sebou táhneme za dědičnej hřích, proč po nás tak nelítostně, bez oddechu, bez únavy, bez odpočinku, nedbajíc na neděle a státem uznané svátky, proč po nás tak jdou, proč si myslej, že pořád ještě my, obyčejnej plebs, co si žije svůj šedivej diskopříběh bez světelnýho parku, proč si myslej, že ještě máme někde nasyslený prachy, který je nám třeba sebrat, abysme nevyváděli darebnosti, píčoviny a neplechy a já i chápu jejich úvahu, že ten, kdo bojuje vo holej život a večer padne vysílen do provlhlých dek z dutých vláken, jež má na lízing, že mu už nezbejvaj síly na nějakej aktivní odpor a tudíž je neškodnej, ale ono fakt všeho do času a včera jsem si před spaním četl anarchistický spisek „Chaos a Lad“ a tam zcela jasně stálo, že přísloví o utrženém uchu má svou obecnou platnost, jež přes změny režimu zůstává konstantní, akorát že se nebudou trhat jenom uši, ale nepochybně i pár hlav a ono to bude dřív, než si ty naše smažky nahoře myslej a docela bych jim doporučoval, aby si vedle obrázků navoněnejch Seychell prohlídli taky od Bosche obraz Sedm smrtelných hříchů.

Venku je tak nějak mrazivo nemrazivo. Jeden neví, jak si to přebrat. Na chcaní to nevypadá, na nějakou optimistickou vánici taky ne. Počasí naprosto k ničemu. Začíná tejden, víkend v nedohlednu a celkově mám pocit, že je to tak nějak k hovnu. Je to ale jen chvilková slabost, určo to přejde a opět s radostným úsměvem na tváři budu předstírat, že jsem děsně happy, že celej svět je funny, a že nikdy jsem toho nenatančil tolik, jako teď.

To je vše.