Hook 31-01-13

Ze Švýcar k nám začal proudit vlahý fén a snad tato změna počasí, či její předzvěst způsobila, že se pan Jakl, tajemník našeho velkého Taťky, definitivně pomát, což je diagnóza možná až příliš korektní, protože jeden známej vod Hooka řek, že podle něj se vydatně posral za oborou, jelikož vzít od Visáčů jejich Známku punku a přetextovat to tak uboze, to je fakt výkon a teď si vemte, co jsme to měli deset let na Hradě za Bratrstvo kočičí pracky, tedy Taťku smolícího jakési poučné slohy vo tom, že v Alpách je sníh a že oceán je širý, kancléře Hájka, kterej odmít opičí předky a přiklonil se k moudrému gekonovi a především tajemníka Jakla, kterej se prsí výrony na úrovni sedmadvacáté cenové, je za děsně hustýho týpka, kterej je cool a in a nikdy nepoznal, co to je bejt out a teď to kurevsky nandal Schwarzenbergovi a sděluje okolí, že jeho dávná přezdívka je Neznámý pankáč a tohle je groteska neuvěřitelná a jeden má pocit, že přijel Frigo na mašině a pan Jakl možná frčí na nějakým solidním matroši a možná jo, teď mu Taťka spolu s novým perem doveze z Chile nějaký vytuněný houbičky deklarovaný jako orchije pro Livii, ale pankáč není ani omylem a třeba já osobně mám punk rád moc a např. dnes jdeme s Márou a Džesikou k Vystřelenýmu voku na Sketu a Syna, protože jsou naprosto skvělí, ale nikdy bych se za pankáče nepovažoval, protože to není jen vo tom mít správnej vohoz a natuženou hlavu, ale to je životní styl, kterej nedá každej a já mám tyhle týpky rád, jelikož u nich jeden ví, na čem je, protože když pankáč řekne nasrat, myslí tím nasrat a prostě pan Jakl je pankáč asi jako já bosá hlava a možná, než zase něco podobnýho vybleje, měl by předtím aspoň čtvrt hoďky kloktat a já chápu, že se ho dotklo, že Taťkoj, kterej je víc jeho, než náš, Visáči docela naložili, nicméně chlapec nám to nerozdejchal a ustlal si v docela slušnejch sračkách a pak jsem čet, že konopí bude na recept a všichni, co maj raka a roztroušenou sklerózu a podobný nadělení si jako budou moct ulevit vod bolesti, což Pavel Bém označil jako humánní akt (ano, je to ten Pavel Bém, díky němuž máme v Praze všichni kartu do kurva knihovny) a děsně u toho pokyvoval hlavou, a že to jako dělá pro lidi a mně přijde, že ho asi v Himalájích vofouklo, nebo ho tam zmermomocnil yetti, protože jak může vyblejt něco vo humánním aktu, když by každej potřebnej měl měsíčně vysolit deset litrů a fakt chci vidět, jak to tihle lidi, který lituju, daj, protože na to prostě nemaj a do toho si přisadila paní Gajdůšková, která je v Senátu za socany, že je potřeba si uvědomit, že zdravej člověk s jistým příjmem se na tyhle věci dívá jinak, s čímž souhlasím, protože ten, kdo leží doma v předsíni na zemi, v ruce drží bič boží zvaný eskarta a přemejšlí, že si ji nastrouhá na rizoto, který nemá, má trochu jiný starosti a pak jsem se ještě dozvěděl, že kdo je dlouhodobě nemocnej, často přijde o příjem a já tyhle hlubokomyslný píčoviny miluju a když vidím, jak je do kamer ty naše smažky pronášej s účastným xichtem a zvlhlejma vočima, tak bych brečel s nima a pak, když se kamery vypnou, oko náhle vyschne a za deset minut si ti samí krkajíc nad pekingskou kachnou parcelujou Polabí, protože se u nás začne pěstovat konopí, který bude náš stát povinně vykupovat a jestli jsou fotovoltaický elektrárny tiskárna peněz, tak pěstování konopí bude voser v úplně jiným levelu a už vidím ty zhulený zmrdy, jak si zapalujou jedno brko vod druhýho a s debilním úsměvem a s vopratí visící z huby sledujou, jak jim konta bobtnaj.

No nic, omlouvám se, že jsem dnes takovej nasranej, ale to je jen proto, že bych chtěl mít taky takový malý, legální, soukromý, konopný pole. Budu mít samozřejmě hovno. Setrvalej stav.

Dnes bude docela fajn a hlavně nebude chcát před půlnocí, jelikož bych se při odchodu z Voka nerad zasejc smek a vymet celý Boží bojovníky. Jako předposledně.

To je vše.