Hook 15-02-13

Ministr zdravotnictví Leoš Heger se zamyslel, típl jointa a prohlásil, že se mu zdá, že peněz je dost, takže by byl pro, aby každej, kdo pečuje vo svý zdraví, dostal ročně litr na ruku, jako odměnu a jediný, co musí splnit je to, že bude pravidelně chodit na vyšetření, kterejch by mělo bejt asi sedmadvacet do měsíce, a že se tím i pořeší nezaměstnanost, protože když lidi budou sedět u doktora, bude spousta volnejch pracovních míst a tedy ti, co nemakaj, by mohli nastoupit a až nastoupěj, tak taky začnou pečovat vo svý zdraví a budou chodit na prohlídky a jak jsem mluvil s jedním doktorem, tak ten si hodlá pronajmout jednu nevyužitou sportovní halu a udělat z ní čekárnu, protože tuší davy zdravejch pečujících, tak aby pacoši nečekali venku, páč by mohli nachladnout, mohli by přijít vo svý zdraví a celej bohulibej nápad by se zesral a mnul si ruce, protože tuší, že to bude voser nevídanej a v republice bude vymeteno, protože všichni budem dřepět u doktora a jo, jasně, už slyším ty nepřejícný kecy a já vím, že máme hovno a s tímhle budeme mít ještě větší, ale vodteď to bude zdravý hovno, bratři a sestry a vo to de, když už teda chcípnout hlady, skapat na podvýživu a celkovou ochablost, tak ale kurva zdravej, s diplomem v kapse a s litrem ve vyhublej dlani a já FAKT CHCI  TEN MATROŠ, co smažky nahoře hulej, chci tu tuzexovou vytuněnou trávu, chci si ubalit brko a chci bejt totál na klid a jestli teď nemám problém s tím, vymyslet vymazlenou psychedelickou storku, tak s tímhle materiálem bych byl kurva vo hodně levelů vejš a sice jo, číst by se to nedalo, ale bylo by to VO NĚČEM a včera jsem byl u Hooka a Mára mi házel text a já se připravoval na dnešek, protože si odpo střihnu malou roličku v seriálu Helena, vo kterým sice nic nevím, ale to je jedno a nesmějte se, protože i Johny Depp nějak začínal a nemůžu se rovnou někam najebat jako hlavní figura a když jsem si ty svý dvě věty zafixoval, tak jsem si rozhejbával jazyk a třeba jazykolam „dolar rubl, libra“ řeknu úpně v poho, pouze s třema přeřeknutíma a chtěl jsem už psát jen vo tomhle, víte, takové ty lehce nahozené myšlenky zachycené jarním perem na papír provoněný lučním kvítím, ale copak kurva můžu, když ti debilové nahoře mne nadzvedávaj jen co se probudím a my od Hooka, co si všímáme naprosto všeho, co máme uši přitisknuté k vyduté aortě této vysportované země, co máme prst v – no, to je jedno kde – prostě my od Hooka, co VÍME, jsme už definitivně přešli od pasivní rezistence k aktivní demontáži tohoto státu (třeba jsme se rozhodli, že si budem pivo vařit sami), protože voni mě fakt dostávaj, jelikož místo aby zkoušeli uklidit ty hromady hnoje, co máme i v chráněnejch krajinnejch oblastech, tak řešej jak banda retardů píčoviny a píčoviny a píčoviny a teď z nich vypadlo, po usilovném a vyčerpávajícím brainstormingu, že Pomazánkový máslo se bude jmenovat Tradiční pomazánkové a tím maj pro letošek splněno, protože jinej problém už u nás není a když nad tím tak dumám, tak by tenhle stát uřídil jeden mladej copywriter a fakt jako POMOC a já jen pevně doufám, že až Džesika vyhraje toho papeže, tak že sem jebne Bičem božím a vypráská tu chamraď někam hodně daleko, a až ty naše smažky kdesi na Čukotce si budou užívat spokojené stáří, obklopeni sociálníma jistotama a domestikovanými tuleni, tak my, plebs nepokořenej, si tady spolu s Chaosem uděláme naprosto skvělý mejdlo.

Tačvúd povídal, že pokud bude chcát, tak jen neznatelně. Stejně jsem si ale vzal deštník. Nemohu přijít do ateliéru zvlhlý, že.

To je vše.