Hook 02-03-13


2. března 2013, autor skraloup13,



Ministryně práce a sociálních věcí Mülllerová, která o co jí to míň myslí, o to je taková jako rozšafnější, se mi líbí moc, jelikož dokáže v jedné větě říct, že je gramotná a neumí číst, tedy že máme téměř nulovou porodnost a zároveň předškolní zařízení praskaj ve švech, což mi fakt nejde dohromady, nicméně je pravda a já si všim, že se v posledních letech málo šuká až do konce, jestli mi rozumíte a jak jsem se včera ptal na výčepu Džesiky, tak on mi tajdův sdělil, že prej je jako dost lidí, který šukání neberou ani jako volnočasovou aktivitu, který s tím prakticky ani nezačnou a radši třeba skáčou bungee, jelikož to je prej mnohem větší adrenalin, takže ono není divu, že děti chyběj a možná jestli něco praská ve švech, tak to je sukně paní ministryně, protože jak jsem si všim, tak se nám v ouřadu hezky spravila a já bych ještě u toho šukání zůstal, protože ono je to fakt na pováženou, že tenhle letitej, možná až pravěkej způsob trávení volnýho času, tedy chvil, kdy není do čeho jebnout a vy jen tak sedíte u vohně a vokusujete mamuta, že už se mezi lidem netěší takovej oblibě a já si někdy fakt připadám jak jeden z posledních mohykánů, co ctěj starý zvyky a pořádky a Džesika pokyvoval hlavou a koukal smutně do půllitru a já koukal s ním a pak se mi rozsvítilo, pak se mi rozblesklo, kurva Petr Pan, šťastná myšlenka, světlo na konci tunelu a matko vstávej, už je ráno a koza řve hlady a mraky odvanuty a nahoře azůro a v duši klid a spokojenost a vyrovnanost a absence napětí a stres zahrabanej deset sáhů pod zem a naprostý a totální vyklidnění a Všehomír líně se opírající o berlu a Chaos vykropenej a naladěnej jak harmónium a prostě všechno totál v pohodě a na klid a dobrý a já si totiž uvědomil, že nás není pár, že je nás mnohem víc, co šukaj, co ctěj tuhle kratochvíli chudejch, co bez pomůcek a barevnýho monitoru si to dokážou užít jak jejich předci a předci jejich předků, protože my tu máme naše vedoucí smažky, tu armádu uvědomělejch sráčů, co se nám snažej vykolíkovat i cestu na hajzl a ti v té tradici jedou naplno a bez oddechu a nespěj a nejeděj a nepijou a nedejchaj a jen mrdaj a mrdaj, až vymrdaj s celou naší zemí, neb na to maj a já jsem opravdu klidnej a rád a v pohodě, protože fakt není dobrý srát na starý zvyky, pohrdat zkušenostma předků, nepoučit se z historie, fakovat dějinný zkušenosti, protože jeden se sice může cejtit, že sežral Šalamounovo hovno, ale skutečnost je taková, že místo hovna sežerete tak akorát masovou kuličku z koně, která vám nic dobrýho, mimo laxírky, nepřinese a abych nějak uzavřel tuto svou sobotní transcendentální úvahu, chtěl bych říct bratři a sestry jedno – neserme na starý zvyky, neošklíbejme se nad letitými pořádky, nebuďme zajatci neuchopitelných virtuálních světů, osvoboďme se od této svazující technické civilizace, vraťme se ke kořenům a šukejme, přátelé, šukejme radostně, smějme se u toho, buďme happy a berme to jako takovou celoživotní hru, jako takovou nikdy nekončící plošinovku a vězte, že pokud k tomu přistoupíte takto, tak nejenže budete šťastni, ale budete mít i pocit, že život jako takovej má smysl, že ho nežijete nadarmo, ale že ho naprosto skvěle a vymazleně prošukáte.

Mno, Tačvúd mi dnes vo počasí neřek nic, jelikož si ráno dával dohromady řeč pro Vandu, která dnes slaví narozeniny, akorát že ten truhlík všechno  zapomněl, takže ze sebe nedostal ani kváknutí. Nicméně zdraví moc – Vando ahoj!

Chcát nebude a bude docela teplo. Si myslím já.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička