Hook 17-03-13

Světová média, což je eufemismus pro Spolek znamenitejch kreténů jsou zděšena, neb Justinu Bieberovi zemřel křeček, což nejenže způsobilo hromadné vybírání vkladů na Kypru, zvýšení již tak velmi vysokého napětí (vvn) v pásmu Gazy, rozšíření ozónové vrstvy, rozestoupení Rudého moře, neprůchodnost Jordánu a chaos v menstruačních cyklech a třeba my od Hooka jsme celej večer proplakali, protože kurva vono fakt je smutný, když umře jakejkoliv křeček, ale že zrovna JUSTINŮV, to je fakt síla a lili jsme Gambriiinus s karamelem a když už jsme byli skoro na sráč, myslím jako lítostivej sráč, udělali jsme sbírku, a že jako Justinovi koupíme novýho křečka, českýho, trvanlivýho, a že mu ho pošlem, akorát že ne krz Českou poštu, ale Messengerem, protože Česká pošta se řídí heslem „co můžeš udělat dnes, na to se můžeš totál vysrat“ a maník z Messengera, kterej má kolo a vlasy s přehazovačkou nás ujistil, že toho křečka Justinovi doručí proti podpisu do dvaceti minut, pokud tedy Justin nebydlí dál než v Libni a vybrali jsme asi dvaačtyřicet korun a volali do Zverimexu a tam nám řekli, že za tyhle prachy nám prodaj tak akorát skalára, což je rybička, která se křečkoj vůbec nepodobá a jak už jsme byli totál na šlupky, tak jsem si za ty prachy dal grog a Justine soráč, na křečka ti serem, nicméně nejde ani tak vo to, že to nedopadlo, ale vo to, že jsme měli dobrej úmysl a už klasik říkal, že když skončíte v prdeli, jste na konečné a dál už cesta nevede a ohlídnete se, vidíte, že jste do té prdele došli po cestě dlážděné dobrými úmysly, po cestě bez výtluků, po cestě, po kterej se jde tak nějak samo a to je možná jeden z těch důvodů, proč je nás v prdeli většina, jelikož se do tej prdele jde dobře, tak nějak samo, kotník si nezvrtnete, fajn procházka, prdel, krajina okolo skvělá, většinou se jde v partě, takže pohoda, smích, srandičky, jointy, zase smích, dobromyslné dobírání si jeden druhého, držení se za ruce, kolem ramen, kolem pasu, hlava u hlavy, fakt nářez a pak jsou všichni v prdeli a jo, konec neradostnej, takovej na hovno, nicméně když byste se zeptali, udělali anketu mezi těma, co v prdeli skončili a už jenom přemejšlej, jak si to nejlíp hodit, tak by vám řekli, že by šli znova, tou samou cestou, protože jít do prdele byl jedinej čas, jediný období v jejich životě, kdy byli opravdu šťastni a jo jo jo jo, já vím, jsou dvě témata, kterejch bych se měl ještě dotknout, tedy malej Quentin a sjezd socanů a víte, o tomhle se píše nelehce, neb i když Ornella je to, co je, tedy naprostá nula s rozhledem rozbitej kulmy, malej Quentin za nic nemůže, je to prostě děcko a navážet se do jeho jména, vzpomínat nějakou scénku z Pulp Fiction, to bych byl fakt za čuráka, snad jen, že se mi líbilo, jak Ornella vydala prohlášení, že malej je nejklidnější dítě na světě, neb kam ho položí, tam ho najde, což u mrňouse, kterýmu je pár dnů, je fakt obdivuhodný, protože většinou mimina, když jim je tak tejden, dokážou uběhnout až deset kilometrů bez kojení, ale tohle spíš vypovídá cosi o inetelektu matky, než o čem jiným a sjezd socanů, ta panoptikální zrůdnost, odehrávající se v ostravském plynojemu, to se prostě nedá, neb tahle tesilová sešlost mimoňů, ty klony Falbra, tedy táty dělníků a mámy ustájeného dobytka, ty krávo, to je i na mne moc a vzývání Che Guevary coby charismatického humanisty, zatracování živnostníků coby parazitujících sviní, přeskakující hlas vyděšeného Bohuslava Sobotky, jenž nikdy nedospěje, superstar Taťka Miuoš, kterej své nejvěrnější dlouze a vlhce líbal na rty zduřelé rouhou, tohle všechno ve mně zanechalo téměř stejný dojem, jako film Ichi the Killer, akorát že sjezd socanů, narozdíl od Ichi the Killer, měl evidentně k dispozici mnohem menší rozpočet, mizernýho scénáristu a absenci čehokoliv, co by celou tu zrůdnost svázalo dohromady.

Tačvúd je fajn. Zvykaj si na sebe s gekonem, takže mi ani neřek, jak bude. Tedy, dle mého kvalifikovaného odhadu, bude sluníčko, bude hezky, bude nedělně.

To je vše.