Kam slunce nemůže…


19. července 2010, autor debbi,



 

Usnula jsem spánkem,

který konce nemá,

ztratila jsem oči,

uši… a jsem němá.


Oblékli mi šaty,

založili ruce,

uzavřeli víko

zámkem po záruce. 


Na rakev mi dali

věnec z rudých růží,

už nemusí vracet

ten, kdo mi snad dluží. 


Není na tom světě

lůžko trvalejší,

nežli chladná kobka

na hřbitově zdejším. 


Místo jednou pro vždy,

než mé kosti zetlí

v přítomnosti vrby

se smuteční větví. 


Ticho, klid a přítmí –

možná se mě ptáte,

co mi bude chybět.

Jen to slunce zlaté…








Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Kam slunce nemůže…” - 7


    Anna   (20.7.2010 (4.50))

    Plynulá, dobře vypointovaná (v rámci možností - zlaté slunce je trochu archaismus, ne-li přímo klišé) - ale tady, v klasicky laděném verši, to nijak zvlášť nevadí. Dokonce to k tomu jistým způsobem patří. Trochu mě mate název - protože kontext básničky vnímám jako zklamání celým světem, a nikolivěk coby agitaci o užitečnosti slunečních paprsků, mohl být i výstižnější.


    debbi   (20.7.2010 (10.49))

    :-) dík... Jen k názvu: to není agitace o užitečnosti slunečních paprsků :-) protože básnička není o zklamání celým světem. Je pouze a jen o úmrtí, o "uložení" někam, od kud se lidé nevrací. O místě, kam slnce vážně nikdy nepřijde... :-) Tedy, tak by to mělo být, chápu, že pochopit se to dá asi i odlišně.


    tonyend   (20.7.2010 (23.55))

    Když zavřu oči a vybaví se mi tvé verše,jsou smutné, to jo, ale cítím klid, uvolnění.Je to jako smíření a čekání Až...a neuvidím a neucítím krásné zlaté sluníčko nad hlavou.Do té doby, /mám za to že je času víc než dost. Že nám kohout ještě nekokrhá!/ti přeji spoustu prosluněných dní. Ahoj!


    debbi   (21.7.2010 (17.27))

    Díky, Tonyend... myslím,že přesně tak bych chtěla, aby moje verše lidé chápali. I o bolesti by se mělo psát tak, jako by to byla normální součást našeho života. Protože ona tím je....


    Radka V.   (22.7.2010 (14.37))

    Ahoj, píšeš moc hezké básničky. Nerozeberu Ti nakolik jsou rytmické, svázané apod., ale pro mně jsou čisté a srozumitelné a to je pro mně, jako čtenáře, nejdůležitější. Jeď si svůj styl ať o něj nepříjdeš, byla by to škoda...Fandím Ti, R.


    debbi   (23.7.2010 (21.55))

    Děkuju Radko, tvoje slova mě potěšila :-)


    P.F.Zarken   (28.7.2010 (21.21))

    Smutná, a velice krásná báseň***



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička