Hook 23-04-13


23. dubna 2013, autor skraloup13,



Ministr zahraničí Schwarzenberg řek, že jestli premiér Nečas podepíše jmenování velvyslanců společně s Miuošem a obejdou ho, že se na všechno vysere, položí vládu, vodjede na Orlík a s nikým už nepromluví a my jsme si včera u Hooka říkali, že už to je lehce únavný, jak furt někdo vyhrožuje, že padne vláda, dyť tak ať kurva padne, protože nemyslím, že to vůbec někdo pozná, že to někdo zaregistruje, protože dělaj velký hovno, a pokud zrovna to hovno nedělaj, tak blejou a píčujou a jasně, jsem sprostej, akorát že netuším, jak tohle opsat slušně, protože prvák už jsem z těch idiotů, co nám vládnou, unavenej a druhák se to prostě někdy všechno zesere moc, jako se to zesralo jednomu nadějnýmu mládenci, o kterým mi včera vyprávěla Blanche, tedy že její známí, nějací Tičkovi (to měkký „i“ není překlep) čekali malý bejby, a když se jim narodilo, byla sláva velká a byl to kluk s hlasem mocným a dostal jméno Roman a jako dobrý, tedy jen do doby, než nastoupil do školy, protože ve škole mu včetně učitelskýho sboru neřek nikdo jinak než Romantička a von to nes těžce, neb si připadal tak jako vyloučenej a i když byl jinak fajn, zanechalo to na něm stopy, tedy začal s trávou mnohem dřív, než jeho vrstevníci a děsně se těšil, až bude v letech a jméno si na matrice změní a konečně začne žít plnohodnotnej život, jako žiju třeba já, nebo ty a volnej čas vyplňoval učením se na Indiána a stavěl teepee a studoval lesní moudrost a Posledního Mohykána znal nazpaměť a líbilo se mu, že může mít indiánský jméno, tedy že Romantička zůstala v městě bledejch tváří a v prérii na kraji Krčskýho lesa mu nikdo neřekne jinak než Vlahý vítr a čas nastal a von sedíc na zahrádce na Květnici po třech jointech a pár pivech vyplňoval formulář a jak byl v euforii, že očistec končí, nevšim si, že propiska dopsala a místo novýho jména Mohykán tam má jen Mo, což je možná jméno nějakýho čínskýho nosiče vody, ale určo ne statečnýho Indiána a na matrice, protože máme demokracii a tudíž je na každým postu ten největší idiot, kterýho jde najít, mu to odklepli a von byl v ten okamžik Motička, což jako těžko soudit, jestli je víc v prdeli, než Romantička, nicméně určo to lepší není a jeden jeho kamarád ho utěšoval, že to mohlo dopadnout hůř, protože s takovým příjmením jde těžko něco vymyslet a chtěl ho rozveselit a začal recitovat říkačku Motička Botička červená Stolička a Vlahej Vítr ho vzal pádlem a nalomil mu čtyři žebra a šlo to k soudu a podmínka a v současnosti sere na lesní moudrost, je z něj temný eMo, je omotanej řetízkama vod špuntů do vany, zasmušilej, nemluvnej a celkově zanedbanej a já si říkal, když jsem tohle poslouchal, jak je důležitý mít rodiče, tedy jasně, pokud někdo chce bejt, musí si sehnat nějaký rodiče, bez toho to nejde, ale že je dobrý mít rodiče normální, který vás hned vod kolíbky nevodstřelej, protože z tohohle mládence moh třeba klíďo vyrůst platnej člen našeho atomovýho věku, a místo toho je z něj depresivní psychotik, kterej nikomu a ničemu neposlouží a já včera Blanche naslouchal a kejval jsem hlavou a zrušil jsem se skvěle a jasně, dnes jsem nikoho neurazil, nikoho jsem neposlal do hajzlu, storka učesaná, plynula líně jak dolní tok Orinoka, skoro bez pointy, bez náboje, nic třeskutýho, spíš slapbomyslně podanej příběh, jakejch jsou tuny všude kolem nás, ale co, každej den nemůže bejt posvícení a chtěl jsem vám na konec říct jeden vtip, aby jako sranda a plácání po zádech a „kurva ty seš fakt třeskutě vtipnej a já tě miluju a budem spolu nafurt“, akorát že to nedokážu, protože ten vtip, co jsem vám chtěl říct, je kreslenej a beze slov, což prostě nedám, i když fantazii a slovní zásobu mám nadprůměrnou, takže když to dnes shrnu, tak jako docela vopruz a konec to totál dorazil.

Tačvúd s Gekonem v poho. Předsevzetí jim dlouho nevydrželo, neb už zase serou do kouta. Takže v pátek koncík nebude. Pro ně. Prej dnes bude takovej podivnej opar, na nebi, trošku bude foukat, občas si to zachčije, občas jen tak inkontinentně ukápne.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička