Opravdu máme smůlu na špatné chlapy?

20. května 2013, autor Eva,

Jana si v hospodě nabrnkne hezkého a charizmatického kluka, který baví celou společnost a na němž ostatní dívky mohou oči nechat. Zamilují se do sebe, vezmou se, mají dítě. Rodinný život však kluka, který byl vždy středem pozornosti a tahounem veškeré zábavy, brzy přestane bavit, a tak vyrazí do hospody.

Zprvu jednou, pak dvakrát týdně, až tam chodí skoro každý den rovnou z práce. Domů se vrací opilý. Nechutně páchnoucí pivem a kouřem vyžaduje sex. Ani se předtím neosprchuje. Jí se to hnusí, když se připotácí podroušený do ložnice, vždy se přikrčí v posteli a doufá, že to dneska po ní nebude chtít. Zprvu mu pasivně podrží, aby to měla co nejrychleji za sebou, později jej odmítá. On se urazí a vynadá jí. Ukájí se s ženami, s nimiž celý večer popíjel v putyce. Jana doma zatím brečí. Když vystřízliví, vyčítá mu, že se nestará o rodinu. Hádky a výčitky se stupňují, občas padne i facka. Nakonec dojde k rozvodu.

Jana má s přítelkyněmi pravidelný páteční dýchánek v restauraci, kde si stěžuje, jak je na všechno sama. Zde se do ní zakouká chlap, který jí vysvětlí, že ten její minulý byl úplný debil, když si takový ženský nevážil. Nejprve k ní chodí na jídlo, pak spolu začnou spát, v její koupelně se objeví jeho kartáček na zuby, na věšáku župan, v botníku pantofle. Nakonec se k Janě nastěhuje i se zbytkem svých věcí. Opraví nezbytné, poseká zahradu, vymaluje. Jana si pochvaluje, mužská ruka v domě už chyběla. Vezmou se. On jí vyčte, že jen zvelebuje barák, který stejně bude patřit jejímu synovi, jenž se proti němu neustále vyhrazuje. Začne trávit svůj čas v hospodě, jako to dělal před svatbou. Další kolečko hospoda, hádky se rozjíždí.

Scénář, kdy si žena si navzdory špatným zkušenostem hledá partnery v hospodě, se opakuje. Chudák holka, má smůlu na špatné chlapy, řeknete si. V této souvislosti se nám ještě vybaví naivky se spasitelským komplexem, které se domnívají se, že se ten notorický „ochlasta“ kvůli nim napraví.

Ale co jsou vlastně ti „špatní chlapi“? Pokud vynechám alkoholiky a různé psychopaty, nemyslím si, že by v mužské populaci byli jedinci, kteří by byli universálně špatní a naprosto nevhodní pro jakýkoliv vztah. Problém může být v opakovaně špatném vzorci chování u žen.

Že se žena prostě nepoučí, proč se její minulý vztah rozpadl, a tytéž chyby přenáší do dalších a dalších vztahů.

Jedna z mých známých, budeme jí říkat třeba Alena, se nikdy nevdala. Aleně je 43 let, má stálého, o pět let staršího přítele, který ji bezmezně obdivuje a chtěl by si jí vzít. Alena ho však bere jen jako „náhradníka“ po dobu, co nikoho nemá. Je pro ni neskonale nudný, zajímá ho jen zahrádka a vaření a vůbec je to takový „trouba.“

Občas zajdeme po zumbě na pivo a Alenka se nadouvá, jak na ni letí mladí kluci. Vypráví nám o úžasném sexu se svým posledním objevem, o kterém si my, po mnoho let vdané paničky, můžeme jen nechat zdát. A jde nám s tím pěkně na nervy.

Dozvěděla jsem se, že si ji jednu dobu mladí kluci půjčovali jak štafetový kolík, dokonce se domlouvali, kdy si ji ten další převezme. Nyní zajíčků rapidně ubylo, neb už je pro ně přeci jen „ojetý model“.

Alena je však přesvědčena o své ohromné přitažlivosti, do všech svých „sexuálních učňů“ se zamilovává a snaží se je udržet tím, že jim podstrkuje peníze. Není jí to však nic platné. Když si chlapecký penis užije dost radovánek, jeho majitel se vydá hledat novou mladší a svěží kořist a na Alenu se vykašle.

A v tu dobu se zhrzená Alena vrací ke svému „troubovi“, aby se mu vyplakala na rameni a svěřila se mu, že on je ten nejlepší, on ji nikdy nezradí. A v troubovi začne klíčit naděje, ovšem jen do té doby, než jeho životní lásku sbalí zase nějaký studentík.

Podobný případ jako Alena je Dana. Dana je rozvedená a je známá tím, že je dobrá v posteli a má to ráda. Tyto informace si chlapi běžně předávají. A tak není divu, že se u Dany v posteli střídají ženáči, kterým Dana poskytuje divoký erotický servis.

I Dana se domnívá, že je velmi přitažlivá, když to po ní muži tak vyžadují. Není, je to běžná nevýrazná čtyřicátnice s urousanými vlasy. A proč jí chlapi tak hojně lezou do postele? Protože se „to“ o ní ví. Pro muže je jen zpestřením mnohdy nezáživného manželského sexu. Dana však všechny své amanty opečovává, posluhuje jim a doufá, že právě tento se kvůli ní rozvede.

Opačným extrémem než Dana je Mirka. I Mirce je přes čtyřicet a je dvakrát rozvedená. Převelice pohledná ředitelka školy, dokonalá hospodyňka, výborná kuchařka, všestranná sportovkyně. Má perfektní vysportovanou postavu, kterou by jí mohly závidět i hollywoodské star, a proto se může oblékat podle poslední módy. Sluší jí úplně všechno. Oba její manželé jí byli nevěrní, oba si našli obtloustlou, nikterak atraktivní milenku, kterou si posléze vzali. Navíc druhá manželka jejího prvního ex je prý hrozná bordelářka.

Mirka se seznamuje na inzerát, přes internet. Hledá si především aktivní muže, sportovce. A ze začátku je vždy nadšena. Zážitky s novými partnery bychom jí mohli závidět. Cyklistický zájezd do Rakouska, sjíždění divoké řeky na raftu v Julských Alpách, ferraty v Dolomitech, canyoning ve Švýcarsku či jachta na Jadranu.

Nadšení se však brzy vytratí. Přemýšlela jsem proč. Rozřešení mi dalo vyprávění kolegyně z práce Mirčina druhého muže. Spala s ním po mnoho let a on se jí svěřil, že Mirka je zcela frigidní a že už nemá sílu se neustále doprošovat sexu, neustále být odmítán, a když přeci jen k tomu milostivá svolí, na druhý den musí manžílek vyluxovat, uklidit a vůbec „sekat dobrotu“. I sama Mirka naznačila, že její vztahy nemají dlouhého trvání, protože chlapi chtějí jen jedno.

Všechny tyto tři ženy svorně naříkají, že mají smůlu na špatné chlapy. A je mezi námi plno podobných, co příliš tlačí na pilu, co mají příliš vysoké požadavky, z kterých nechtějí slevit, co se domnívají, že muž je od toho, aby zábavným a fantastickým způsobem vyřešil veškerý jejich volný čas.

Existují i extrémy, a to ženy, které nedokážou sexuálně uspokojit žádného chlapa, a naopak nymfomanky, které se rozechvějí při pohledu na pánské slipy.

A chovají se tak pořád a pořád dokola. A ty si také stěžují, že potkávají jen špatné chlapy. Dámy, ruku na srdce, neděláme z mužů špatné chlapy tak trochu my?

Z e-knihy Třpytkaři:

http://www.alza.cz/trpytkari-d376170.htm

http://www.palmknihy.cz/web/kniha/trpytkari-3770.htm

http://www.ereading.cz/cs/eknihy/4715/trpytkari

http://www.rajknih.cz/index.php?bk=208180

http://www.kosmas.cz/knihy/179480/trpytkari/

http://www.ebux.cz/index.php?bk=208180

Zařazeno v kategorii Ostatní literatura, Postřehy

Počet komentářů na “Opravdu máme smůlu na špatné chlapy?” - 2

P.F.Zarken (20.5.2013 (23.27))

Jo, děvče. V některých rodinách platí to, co říkáš v poslední větě, jinde je to naopak, a někde to opravdu funguje... ☺

Eva (21.5.2013 (11.18))

Jasně, je to hodně obecné. Ale někdy se to skuhrání "já nešťastná" nedá poslouchat:-)))))

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a