Doma


2. června 2013, autor Ajaja,



 

Doma  – jak prosté

Doma – i posté

Ten obraz vidím před sebou

Krajinu srdce mého odvěkou

Jen tam jsem JÁ

A nic mi neschází

Jen tam jsem JÁ

Když slunce vychází

Hladíce mou duši

Netušíc

Že bez nich

Nejsem nic







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Doma” - 3


    Miflonides   (3.6.2013 (6.32))

    Hezké - a upřímné. Už podle té fotky.


    Eva   (3.6.2013 (10.28))

    Krajinu svého srdce máme vrytou napořád. Pěkné nostalgické povzdechnutí (či nadechnutí?).


    Ajaja   (3.6.2013 (12.07))

    Díky. Ano, vždy je koutek světa, kde jsme raději než jinde... A přátelé, možná že tento koutek světa i poznáváte - je to na Sedlčansku. Já k němu sice nemám kořeny, ale vždy, když jedu okolo, uchvátí mě jeho malebnost a tak neodolám a fotím... Náš řidič už sám dělá "fotostop" ;-)



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička