Sprinter

5. června 2013, autor Ajaja,

V zemích tzv. třetího světa je život těžký a obživa nelehká. Leckdy je třeba značného důvtipu, aby bylo možné uživit nejen sebe, ale zpravidla i početnou rodinu a široké příbuzenstvo. Velmi často jsou členové rodiny odkázání jen na jednu mzdu. A sociální systém? Vlastně jen jediný, historicky daný – rodina. Žádné natahování ruky na pomoc státu. Na druhou stranu – lidé tam mají k sobě velmi blízko, nezištně pomohou sobě i cizím. Možná k tomu napomáhá i východní filosofie a budhismus. Inu, každý chce mít v příštím životě lepší karmu, osud.

V turisticky exponovaných místech pak vynalézavost nabývá opravdu nebývalých forem.

Když jsme se vraceli na Srí Lance z horských oblastí zpět k moři, projížděli jsme kouzelnou oblastí plnou serpentýnek, čajových plantáží, Budhů a opic.

česačky čaje v čajových plantáží Srí Lanky

A ejhle! I v tak od turistů odlehlých místech kvetl „byznys“. Tentokrát s květinami. Pravda, v Čechách bychom za leckterou z nich dali hodně peněz, tady však rostly téměř jako plevel. A cena? Jako jste sami ochotni dát. Ani mluvit nebylo třeba. Stačila gesta a pohled očí. A to vše za jízdy, neboť na rozdíl od jiných zemí je zdejší cestovní rychlost vozidel tak kolem 50 km v hodině, ve městech tak 40 km v hodině. Když se někdy podaří jet závratnou šedesátkou, je to až k nevíře. Ale to by bylo jiné povídání.

jeden z prodavačů květin

Jeden z prodavačů květin byl neodbytný a plně využíval toho, že při tak (pro nás) pomalé jízdě stíhal běžet podél našeho auta a nabízet nám své květiny. Marné bylo naše odmítání – slovní i za pomoci gest. Odbýt se nedal. A kdykoli náš řidič přidal plyn, tento prodavač nelenil a využil terénu plného oněch serpentýnek a zkratkou seběhl o úroveň níže, kde již na nás opět čekal a opět nabízel. Když nám takto nadběhl už asi počtvrté a už jen natahoval ruku s květinami do okénka našeho auta, neboť ani mluvit zadýcháním z toho běhu nemohl, zželelo se nám ho, přibrzdili jsme a dali mu za odměnu všechny drobnější peníze, které jsme právě u sebe měli.

„náš“ udivený prodavač květin

Jen nevěřícně hleděl na to nadělení, a když bystrým okem zhodnotil celou tu sumu, nutil nám svou kytici s tím, že přinese další. Ani nevím, kolik těch peněz to tehdy bylo, ale zatímco pro nás to byly drobné, pro něj možná celodenní výdělek.

Zařazeno v kategorii Postřehy, Reportáže, cestování

Počet komentářů na “Sprinter” - 1

Eva (5.6.2013 (20.54))

Když jsem studovala v Praze, tak tam na ulici jedna paní prodávala gumy (ne pneumatiky ani prezervativy, takový ty gumy, co se provlékaly tenkrát do tepláků). Přemýšlela jsem, co z toho může mít za výdělek a proč to dělá.

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a