Nehoupej srdcem mým

14. června 2013, autor Ajaja,

Nehoupej srdcem mým

Ať jej nezlomíš

Krev tepe jím

Víš

Pro Tebe tepe

Pro lásku ničivou

Pro radost léčivou

Pro Tebe

Nehoupej srdcem mým

Je křehké a bolavé

Chvěje se

Jak ptáče raněné

Jak srna v oku

Na každém kroku

Volá Tebe

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Nehoupej srdcem mým” - 5

Eva (15.6.2013 (19.17))

Opravdu "křehká" a teskná básnička. Chápu, že je opuštěná a srdce ji za ním bolí. Ale tu "radost léčivou" nějak nevím, proč.

Ajaja (15.6.2013 (19.27))

Evi, i v sebevětší bolesti probleskne paprsek naděje a potěší... Naše "srdce" vydrží leccos a nevzdává téměř nic... A pokud je naděje (a o té ty verše jsou), je i kousíček radosti někde v koutku raněného srdíčka

Eva (15.6.2013 (19.31))

Aha, v koutku duše (nebo srdce) máme naději, radost, vše.

Ajaja (15.6.2013 (20.03))

Přesně - bez ní se prostě nedá žít

Tudy (16.6.2013 (22.37))

Radost léčí a může to být i radost z toho, že dáváme, nejenom že přijímáme

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a