Hook 25-06-13


25. června 2013, autor skraloup13,



Já kdysi viděl Sedmnáct zastavení jara a fakt to bylo dávno a skoro jsem na tohle veledílo zapomněl, až mi ho včera oživil Petr Nečasů, jelikož všechno s paní Nagyovou bylo jinak, než se na první pohled zdálo a SS-Standartenfükrer Otto von Stierlitz obživ a v sukních a s maskarou vběh na scénu a prosimtě Jano, musíš se infiltrovat k Janouškovi a Rittigovi, musíš na ně najít nějaký kompro, budeš dvojitej agent a pod Vikárkou budeme mít mrtvou schránku a když na vratech Chrámu svatýho Víta spatříš v lichou hodinu tři po sobě jdoucí kosočtverce s čárkou uvnitř, tak musíš zmizet a schovat se v některém z bezpečných bytů a zalehnout na matrace a čekat, jelikož budeš prozrazená a já tě z toho vysekám a budeš mít novou identitu, asi poslíček s pizzou, rajčatovou a musíš si všeho všímat a tady máš brejle, je v nich i kopírka a foťák a kompas a rádio a kartáč na vlasy a budem furt ve spojení a pučim ti svoji osobní berettu a sedm nábojů s nařízlou špičkou a kdyby tě zahnali do kouta a nechtěli pustit, tak to do nich našij, max tě budou soudit za zabití a to je jako nic, to dáme, dějou se horší věci a navenek se tvař jako že nic, a já se taky budu tvářit jako že nic, a až to praskne, tak já tě podpořím a podívej Jano, doba je zlá a já prostě potřebuju informace, nějaký drby, třeba jestli to spíš dělaj zezadu, jestli nosej podvazky, jestli u toho neusínaj a tak, víš, bez nich jsem namydlenej a neboj, já tě v tom nenechám, tedy nechám, ale jen napůl, protože jsem jeden a půl chlapa, ha ha ha, tedy řeknu, že jsem tě na ně nasadil, v rámci akce Sběr, ale kdyby, tak popřu, že jsem s nima kdy mluvil, protože vocaď pocaď Jano, proč by to měli vodsrat dva, když to může vodsrat jeden, za oba, jakou by to prosimtě mělo logiku, proč maj mít život zničenej jeden i druhej, když si to může komplet vyžrat jen ten jeden a život je o obětování, Jano, uvědom si to a neplač, neplač holka, vzpomeň si na Janu Eyrovou, jak ta byla v prdeli a taky neplakala a nakonec to dobře dopadne, uvidíš, vždyť nejsme ve středověku, máme možnosti a podívej, bylo to krásný, ale život jde dál a mně se taky všechno nepovedlo, manželství v hajzlu, mládí taky, dyť já jsem holka nešťastnější než ty, věř mi to, dyť já jsem chudák, že to svět neviděl a koukni, ty seš hezky za bukem, zašitá a za katrem, zatímco já čelím všemu a všem, nasvícenej a bez možnosti úniku a Jano koukni, pošlu ti bábovku a nějakej román, třeba Kartouzu Parmskou, to je docela čtivý a poslal jsem ti oba díly Motýlka, akorát že to mi vrátili, že by tě to mohlo svádět a o tom si budu muset promluvit s Blažkem, protože tohle mi přijde jako šikana a neboj Jano, jsem s tebou, v duchu a pořád a jsme s tebou všichni a prostě si teď odpočiň, stejně tu nic jinýho dělat nejde a všechno nech na mně, já se o všechno postarám, abys, až odtud vyjdeš, nebyla na stará kolena tak úplně bez prostředků a my od Hooka tohle obdivujem, tedy obdivujem to, že lidi spolu držej nejen v dobách hojnosti, ale i když udeří bída, protože to svědčí o pevném, nezlomném, nezdolném a trvanlivém charakteru a je fajn, že jsou mezi námi tací, protože dokud budou, máme jako národ šanci a velkej Taťka Miuoš řak, že jeho dcera je chytrá a hezká po něm, a já jsem děsně rád, že to řek von, na plnou, mastnou a oplácanou hubu, protože já se už dávno chtěl zmínit, že dcera Miuoše je škaredej idiot, ale netrouf jsem si.

Tačvúd s Gekonem si řekli o Neurol. Jsou z toho vlahého, nepřetržitého deště v deprézi. Já ostatně taky.

Bude chcát, bude hnusně, bude zima, bude léto, jež do rozmarného má nekonečně daleko.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Glosy od Hooka







Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička