Poutník životem


28. července 2010, autor P.F.Zarken,



Smutný jsem vyšel z domova,

cestou jsem potkal tisíce pádů.

Mnohokrát mi vítr záludný

tvář zkřivil a nohy podrazil.

 

Už si ani nevzpomínám,

kolikrát jsem litoval,

že musím na tomto světě žít.

 

Trmácel jsem se v údolních stínech

a na kopcích sluncem propalován,

neznal jsem naději,

víru v nic neměl,

neznámá touha mě však sžírala.

 

V sobě jsem začal hledat,

a prošel kdejaký kout.

Zprvu jsem viděl jen harampádí,

a v tom zmatku mi drahokam 

do očí jasně zazářil.

 

Dnes píši převážně o víře,

o naději, kterou člověk musí mít,

pokud chce kvalitně a radostně žít.







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Poutník životem” - 5


    Anna   (28.7.2010 (22.14))

    Vítej na Sově! Zajímavé zamyšlení.. trochu mi tam jen chybí bližší popis toho procesu - na začátku básně popisuješ beznaděj, jakou´s zažíval bez víry, a pak, ve dvou verších je vše "hotovo".... možná je to škoda. Už proto, že báseň sama je spíš filozofická než čistě poetická, a tohle by ji bezesporu prohloubilo.


    P.F.Zarken   (28.7.2010 (22.41))

    Ani, díky Ti za přivítání. Stěžejní myšlenkou této básně je hledání v sobš samotném. Skutečný drahokam je v každém z nás. Jen mít sílu a trpělivost jej najít a pěstovat k lepšímu obrazu. Že mi to došlo emailem, je u prvního komentáře, nebo jak je to? Budu se snažit, abych Ti dělal jen radost. Díky Ti za komentář***


    Eva   (28.7.2010 (23.06))

    mám jen technickou, mailem chodí všechny komentáře autorovi díla ...


    tonyend   (30.7.2010 (14.10))

    Ten drahokam je v nás. Štěstí není v bohatství materiálním, ale jak žijeme, jak své odlesky"drahokamu" umíme dát druhým. A je jen dobře, když nám druzí pomůžou s výbrusem toho kkamene. Našeho lidství.Schopnosti milovat své bližní, pomáhat si vzájemně.A ta víra? Pomáhá a povznáší.


    P.F.Zarken   (30.7.2010 (14.50))

    Evi, díky Ti za informaci. Tonyende, máš naprostou pravdu s přístupem k druhým. V této básni mi ale hlavně šlo o hledání a rozvíjení schopností, které jsou v nás. Díky vám oběma***



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička