Hook 04-08-13

Včera jsem absolvoval patnáctihodinový natáčení na Barrandově, den byl příjemně prohřátý sluncem, práce nám šla od ruky a i když se mi chvílema zdálo, že spíš točíme jakýsi několikadílný epos, a ne minutovou reklamu, bylo to skvělý a dnes ráno jsem si kapku pospal a venku to vypadá na snesitelnou teplotu do třiceti stupňů a jelikož je neděle, tak dnes oddechově a já čet, že kalifornští vědci udělali další výzkum a zjistili, poté co sebrali data a zkontrolovali je na urychlovači částic, který postavila skupina bruselských dobrovolníku nedaleko Bernu, že extrémní vedra mimo to, že akcentují jistou klimatickou abnormalitu, též zvyšují agresi ve společnosti a mohou být i příčinou válek, což my od Hooka můžeme stoprocentně potvrdit, tedy verifikovat a ani k tomu nepotřebujeme nějakej urychlovač, jelikož nám stačí jedno brko, protože třeba pamatuju, jak se to loni, když byl děsnej hic, servalo u vokýnka na zahrádce na Květnici, kde se z výčepu podává pivo, neb tam nějakej týpek chtěl předběhnout frontu žíznících, došlo na facky a znehybňující hmaty a chvaty a onen šampón pak byl za trest na hoďku přivázanej ke stromu, vyschlej jak louže na Sahaře a všichni mu připíjeli na zdraví, což ho děsně sralo a mohlo za to jedině to vedro, protože třeba v zimě, když mrzne, tak u vokýnka na Květnici nepředbíhá nikdo, prvák proto, že lejt do sebe ledový pivo zapadlej po kolena v závěji není úplně vono, tedy fronty se netvoří a nemá kdo koho předbíhat a druhák, přes zimu je vokýnko zavřený, aby netáhlo do hospody a s těma válkama je to logický, neb na jednej straně máte chronickou žízeň vybičovanou idiotským puchejřem, co vám vypaluje mozek z hlavy a na druhej straně čety, pluky, ba celé armády sudů plnejch piva a je to boj bez pravidel a raněný se nechávaj na bojišti a je to boj záludnej, kde je vše povoleno a nechci se příliš chlubit, ale my od Hooka jsme vyhledávanými instruktory, protože jsme zatím s žízní neprohráli jedinou bitvu, i když musím přiznat, že to občas byla plichta a byly i momenty, kdy vám byl hic neuvěřitelnej a žízeň získávala navrch a my už na kolenou a prohra na dohled a klika, obrovská klika, že máme tajnou zbraň, tedy když už fakt melem z posledního a podléháme, začínáme holotropně dýchat, tedy začneme dýchat rychleji a hlouběji, což nás automaticky nutí zvýšit frekvenci loků, též je prohoubit, objemově ohraničit a je to sice technika náročná, neb se vše děje v děsným fofru, tedy začátečník se snadno může dostat do situace, kdy se zhluboka a intenzivně nadechuje, vypadne z rytmu, nalije si do plic celej půllitr a je rázem komatózní, ale pokud se dostatečně soustředíte, není to zase až tak nebezpečný a abych to moc nerozmatlával, prostě vždycky de vyhrát, když víte, jak na to a jasně, dnes je to zas celý jen vo chlastu a vo chlastu a možná ještě vo chlastu, ale je neděle, je den klidu, je léto, jsou prázdniny, u vody je to fajn, na zahrádce pod slunečníkem je to dvakrát fajn a proč si kazit poslední den v týdnu nějakejma sračkama, co nám servírujou naši drazí idioti, ony ty sračky neutečou, mrknem se na ně zejtra a pro dnešek, pro dnešní uvolněný proplkaný dnešek bych už skončil, a snad jen ještě na konec –  možná ste zaregistrovali, že se začal rozbíhat Džambulking, tedy že se soutěží v tom, nechat se vyfotit někde, nejlíp na pláži, jak ležíte zlitý jak hovado boží s plavkama naruby, na fb je k tomu někde profil s pravidlama a jo jo jo, asi takhle si nějak představuju vrchol, ke kterýmu směřuje většina našich pseudocelebrit a předevčírem jsem si dal jointa a seděl jsem a dumal a myšlenky se mi v hlavě převalovaly sem a tam, a pak se uspořádaly a pixely srovnaný jak vojáčci a barevnej 3D obraz a fakt dobrý a já viděl Parnas a deka vedle deky a na každej dece jedna naše celebrita, co minimálně jednou byla nejen tváří Aha, ale i dívkou či chlapcem Blesku, rozvalujou se tam jak naklonovaný Bíly verlyby, ztučnělý úspěchem a znavený nesčetnými křty flešek plných znamenitých zcizených samplů, v plavkách naruby, s maskarou v podpaždí a neschopností pochopit, co se to doprdele děje a říkal jsem si, že mi kámoš dodal nějakej hodně dobrej matroš, neb jsem zas po dlouhé době viděl do budoucnosti a děsně se mi to líbilo.

Tačvúd s Gekonem v poho. Trošku z toho vedra zpomalený, ale v poho. Napustil jsem jim do lavóru vodu a nasypal tam lžičku soli, takže jsou jak u moře. Se jim to líbí.

Dnes bude líp než včera, tedy žízeň stejná, ale ne až takovej hic. Kdo bude mít kliku, mohlo by ho to i zechcat.

To je vše.