Hook 10-09-13


10. září 2013, autor skraloup13,



jsem zaspal… musim utikat na letiste… nevim, jak to dlouho leti, nevim, kam presne letim… netusim, kdy se dostanu v klidu na net…
netusim tedy, jak to bude dneska s hookem, neb treba nevim, jestli je v letadle net, neb nejsem zadnej dojebanej letajici cestmir
nasel jsem v rychlosti jednu starsi vec… je to Namrdankuv automaticky text…
Namrdanek je debil, kterej si oo sobe moc mysli…
je to total picovina, neb tehdy, kdyz jsem to psal, jsem nemel zrovna kvalitni matros…
ale je nouze, tago ceka, neda se svitit… snad to prezijete… jinak fajn den…

 

 

 

NAMRDÁNKŮV  AUTOMATICKÝ  TEXT

 

Lassii Joe v dešti venčí,

Hanýžka s Martínkem z Klenčí,

za Cimburou kvapem běží.

V pohraničí hustě sněží,

zima nese zmrzlou kartu.

V tanku Šarik drží vartu,

do hřmění děl tiše vrčí.

Jan Ámos školáky učí,

bez facek a karabáče,

u splavu Viktorka pláče,

Barunka pak Tyrla hladí.

Kmety opět střídaj mladí,

stloukají jim pevné kotce.

Kotě spící v polobotce,

chrápe, jak když měchy varhan,

prošlápne sám brusič Karhan.

Edmond Dantes dlabe lžící,

a slibuje potisící:

„Pomsta bude, na mou věru!“

V Macoše pak na dně, v šeru,

sebevraždu tiše páchá.

Erotoman Hynek Mácha,

v borovém zavání háji.

Příběhy Maříka Káji,

Rumcajsovi čítá Manka,

Cipísek s hrníčkem granka,

pomalu se dloube v nose,

a pak náhle na podnose,

sluha nese láhev šnapsu.

Pan Čapek má plnou kapsu

povídek, co děsí duchy.

Je snad slepý, nebo hluchý

ten, kdo vivat volá v kleče?

Nedbajíc na pot, jenž teče,

z železa teď ocel kalí

Ostrovského Pavka malý.

S vidinou a rukou v boku,

pomalu žvýkajíc koku,

Inka pleš si líně drbe.

Nedořezal by ses krve,

za městem když začne duel,

Gargantua, Pantagruel,

ve střehu a zatlé pěsti.

Alois, machr přes pověsti,

o Libuši právě bájí.

Dobrodružství včelky Máji,

dokola čte zas a znova

i Maryčka Magdonova.

Na cestě od Kerouacka,

stopují dvě sjetá paka.

Naloží je smutný pijan,

jenž má jméno Yossarian

a vezme je do Nevady.

Hvězdu ctnostné dívky Lady,

opěvuje Pepík Zíma.

Každé jaro přijde rýma,

s rýmou potom černý kašel.

Tleskač ježka v kleci našel,

Mirek Dušín hází kosu.

Ušlechtile, bez patosu,

Bublina mu holeň hryže.

Zeppelin si z gumopryže,

vzducholoď v hangáru klíží.

Hannibal skrytý za mříží,

umlčel již třetí jehně.

Po otřesu matky Země,

tsunami se mořem valí,

Boblig další oběť pálí,

dívka z Arcu hledí spouští.

Kubula zabloudil v houští,

nedorazí na fiestu.

Bilbo Pytlík propil vestu,

při cestě tam a zas zpátky.

Děsné smůly nosí pátky,

co maj datum třináctkový.

Na trůnu si Richard hoví,

srdce lva mu Locksley nese.

Hrdina Nik zajat v lese,

marně volá Sámu kupce.

Richellie na pohovce,

láká k sobě d´Artagnana.

Krasomila, věčná panna,

ztratila se rádcům v boru,

Jean Valjean dře do úmoru,

pak svou skývu lačně svačí

– řek bych, že už tohle stačí.

 

 

Přemáhajíc hlad a spánek,

                                                                všechno sepsal Namrdánek







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička