Hook 06_10_13


6. října 2013, autor skraloup13,



Dnes je neděle, tedy urážky, dehonestace, posmívání se a podobně odsunu stranou a letmo se dotknu tématu, které jsem kdysi korespondenčně řešil s profesorem Henry Higginsem, odchovancem pygmalionským a von pak zhas, myslím Henry a já se tomu dál nevěnoval, prvák z piety a druhák, že sem tomu zas až tak nerozumněl a prostě de vo to, kde se jako vzalo tolik rozličnejch jazyků, které nevzdělaným idiotům komplikujou už tak komplikovanej život, jelikož když ste mimo česko, garantuju vám, že si nepokecáte, pokud ovšem nemluvíte dvakrát, třikrát či víckrát a jasně, znám to motto vzdělanců a připitomělejch intelektuálů, že „kolik máš jazyků, tolikrát si člověkem“, akorát že nemůžu si pomoct, ale je to jak slogan nějakejch péčkovejch stránek a možná by mi někdo namít, že sem to motto upravil, že je to ode mě nefér, ale já řikám „no a co?“, dyť já píšu nefér, podpásově a zlomyslně, a i když při neděli tak psát nechci, stejně do toho spadnu, staré lásky nerezaví, znáte to a jazykovědci z miamy, pod supervizí kalifornských vědců přišli na to, že dřv sme měli jakejsi prajazyk, jakýsi unifikovaný Eurolinguam a mluvilo se všude stejně a tenkrát to musela bejt pohoda děsná, ne jak já nedávno na rhodosu, kde sem na báru vykládal sošné barmance, že sem z Prahy, že dost chlastám, hulím, většinou někde ležím a tak, prostě chtěl sem, aby, ještě než spolu začnem žít, mě poznala a oblíbila si mě a získala ve mě důvěru, a pak sem po hodině zjistil, že mi nerozumí ani hovnajs, a že ji dost seru a jazykovědci miamští konečně přišli na to, že různost jazyků je způsobena geograficky, tedy že na to má vliv nadmořská výška, takže vysoko v horách, třeba v Andách, se mluví úsporně, rychle a málo, protože je tam tak řídkej vzduch, že na delší pokec chybí kyslík, tedy když ze sebe vysokohorský horal vyrazí „hrrrrršššchirrrt, pičo“, prakticky vám vyložil celou historii Vesmíru a třeba v oblasti Tibetu je úplně nejřidší vzduch na zemi, úplně nejvíc a ti, co tam žijí, téměř nemluví, pouze sedí, lapaj po vzduchu a když už někdo řekne třeba „au, pičo“, tak si ho ostatní udiveně prohlížej a oproti tomu národy nížinné, které maj kyslíku na rozdávání, si zpovykaně vymysleli tolik cizích slov, že sem z toho mátoha a pamatuji si na dnes již asi nedohledatelné pojednání docenta Přemysla Kasty, kdysi známého a vyhledávaného oralisty, který prosazoval teorii, že potměšilý národ čechů, pod vedením slizského praotce, ve snaze nasrat okolní kmeny vymyslel „ř“ a zhoufujíc se v pohraničních hvozdech dělal na svě méně vyvinuté sousedy „řřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřř, pičo“ a speciálně germáni to těžce nesli, jelikož jejich nedomrlý umlaut se s hlasitým a uši rvoucím „ř“ nemoh rovnat  a prostě abych to nějak zakončil, na svá středněvěká kolena jsem zjistil, že bez znalosti alespoň několika základních posunků se v cizině nedovolám ničeho, tedy mne to utvrdilo v tom, že se z Prahy nehnu a pokud se hnu, tak tam, kde jim nevadí, že jim nejen že nebudu rozumět, ale že se té jejich hatmatilce budu potměšile tlemit. Tak.

Tačvúd s Gekonem mě ukecali, že půjdem odpo na Vyšák. Co by ne. Už jsme dlouho nikde nebyli. Jako rodina. Já sice nejradši všude chodím sám, jelikož si vystačím, ale pro jednou to dám.

Dnes bude hezky. Asi jako včera. Jasně – nepamatujete si, jak bylo včera. Uff.

Prostě bude podzimní den, který s podzimem nejen rezonuje, ale i souzní. Chcát nebude.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička