Hook 11-10-13


11. října 2013, autor skraloup13,



Vymahači z inkasních agentur maj žně, jelikož si můžou k vymáhanýmu dluhu přirazit co chtěj a tyhle věci mne už skoro přestávaj srát, protože to je furt dokola, neustále omílaná ta samá mantra, tedy že ti pablbové, co maj pocit, že že nás musej kamsi vést, maj plnou hubu keců o udržitelným rozvoji a nějak jim nezbejvá čas na věci všední, tedy je jim naprosto jedno, co se děje s plebsem, akorát teďkonc, když se blížej předčasný volby, tak protože koryt je míň, než čekatelů, mažou nám med kolem huby a rozdávaj se sliby a koblihy a stisky rukou a tymolínový úsměvy a jasně občane, de nám jen o tebe a slibuju, na svou čest a na svý svědomí slibuju, že ten stát bude štíhlej jak bič a přísahám, že zvednu důchody a pozavírám všechny hajzly, co si naši nebohou Čechii rozebrali a ať zemře moje bratr, jestli lžu a taky budu naslouchat lidem a zlikviduju dirigismus a zlatý padáky a vůbec všechny padáky, jakýkoliv a slibuju, fakt slibuju a krví stvrdím, že vás, mé milé voliče, už nebudu vojebávat, že vás už nebudu okrádat, že vás nebudu vláčet korytem plným roztodivných exkrementů, fakt, dívejte, klečím před váma na kolenou a seru na kalhoty vod Bosse, dyť co je mi do kalhot, koupím si patery nový, ale já chci, abyste viděli tu moji pokoru, to mé odevzdání se vám, lidu, voličům, protože vy ste solí, cukrem, mlékem i moukou dvounulkou této naší nádherné země a klidně mi tykejte, dyť já jsem jeden z vás, nějakej Pepik a dyť já vám sloužím, nic za to nechci a prohlídněte si mě a vokroužkujte jak poštovního holuba a to je přesný, dyť já jsem takovej holub, takovej dříč, co nosí věci sem a tam a odměnou mu je jen hrstka rýže . cože? že zrní? – jasně, odměnou mu je jen hrstka zrní a já jsem rád, že mne opravíte, že mne nasměrujete, to je skvělý, protože to znamená, že jsme na společný vlně, že jedem v akordu a koho jinýho byste miláčkové měli volit, než toho, kdo je prakticky jeden z vás a já vás prosím, na bossáckejch kolenou vás prosím, dejte mi hlas, dejt ho mě, prosím prosím prosím, já prostě musím bejt u koryta, dyť prasátka maj mít svá korýtka, chrocht chrocht a koukejte, jak umím čuníka, sranda sranda sranda a vidíte, se mnou je děsná psina a vy byste tam chtěli nějakýho školometa, no to snad ne a umím ležet na zádech a třepat nožičkama a cože? – jasně, doplivnu až na protější refýž a co bych ještě, jo, stojku umím a kotoul a ty jo, skvěle se bavíme a pamatujte, kroužek u Pepika a miláčkové moji, já prostě kvůli korýtku udělám cokoliv a kam se serou z Vyvolenejch, to je hovno vodvaz, já vám předvedu všechno, fakt všecičko, jen mě pusťte do Parlamentu, vy mě prostě musíte pustit, jinak budu blinkat, úplně nejvíc a budu nad hrobem a přece byste si mě nevzali na svědomí a jo jo jo, Pepik kroužek a budem skandovat, dyť máme svobodu a Pepik kroužek, Pepik kroužek, Pepik kroužek a já vám děkuju a jsem vaším dlužníkem a vaším otrokem a vaší konkubínou a ty krávo, sem celej schvácenej, ale pro vás bych se schvátil kdykoliv a Pane Bože a Matko Přírodo, vzývám pro jistotu oba, jelikož vidím, že je to tu světonázorově půl na půl, tedy jak říkáme s Angelou Merkelovou, halb und halb a jasně, smějete se, taky se směju, ha ha ha ha, smíchu není  nikdy dost, smích je očistnej a vidíte, i Angelu znám a dyť sme Evropani, kurva práce, kroužek Pepik a tečka a láskuju vás moc.

Jo. Volby si myslím že kazej charakter.

Tačvúd s Gekonem ráno spali. Šumění deště za okny je úplně zhypnotizovalo. Když jsem vycházel z bytu, docela jsem jim záviděl.

Dnes bude hnusně. Bude chcát. Bude zima.

To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička