Nesu Ti květ
Z těch polí
Jež obzor cloní
Vetkni jej do vlasů
A přivoň
Ať víš jak voní svět
V úžasu
Vábných snění
Uvidíš
Všechnu tu krásu
O níž tak dlouho sníš
Nesu Ti květ
A Ty smíš
Se touhou chvět
… však víš
vím, vím... už je zase zamilovaná ...
Přesně... a nadějně...
A je to móc pěkné