Prší…
Kapky se slévají s hladinou řeky u Karlova mostu.
Pouliční lampy tiše předou v šeru
a v kalužích se odrážejí stíny.
Jdeme mokrou Prahou
…my dva… a déšť
Mlčíme…
Ne proto, abychom nerušili ticho.
Jen dosud neexistují slova,
do kterých bychom skryli jeden druhého…
Ten Karlův most mi připadá jako dost honosné místo, ale báseň je to příjemná. Takže hodnotím kladně***
:-) pokud je to problém, jde Karlův most zaměnit za "u pilíře mostu"... a "mokrou Prahu" za "mokré město"... a je to anonymní :-)
Mně to nedělá problém. Jen mě to tak napadlo, takže to nemusíš brát příliš vážně***
Hezké,já vidím ty lampy ,stíny a to ticho.
atmosféra mokrého města (jedno jakého) vykreslena velmi živě... závěr excelentní...