Perex:
Není to tak dávno, co Namrdánek vyměnil několik jednoúčelových strojů (ždímačku Mistrál a valchu Malá Fatra) za polyfunkční zařízení Tatramat, jež vybojoval na Aukru. Při čekání, až doběhne program F – Barevné prádlo na čtyřicet – z něj naprosto spontánně a automaticky vyšel tento text. Program F fungoval skvěle a až na pléd babičky z matčiny strany a povlak na soliterní lampu se nic nesrazilo.
Možná by bylo namístě uvést jednu zajímavost pro budoucí badatele: Před spuštěním programu Barevné prádlo na čtyřicet byla aktivována funkce Poloviční dávka.
P.S.: Několik literárních kritiků se již stihlo vyjádřit, že se v případě tohoto automatického textu jedná o naprosto předčasný výron. Někteří dodávají, že i zbytečný. Kritik Q.W. dokonce tvrdí, že něco takového může sepsat pouze debil. Je evidentní, že výše zmínění kritici se svými výroky sami diskvalifikovali z jakékoliv seriozní a vážně míněné debaty o čemkoliv.
Kritik Q.W. pak samozřejmě patří do Bohnic a jeho názor je naprosto irelevantní.
Lassii Joe v dešti venčí,
Hanýžka s Martínkem z Klenčí,
za Cimburou kvapem běží.
V pohraničí hustě sněží,
zima nese zmrzlou kartu.
V tanku Šarik drží vartu,
do hřmění děl tiše vrčí.
Jan Ámos školáky učí,
bez facek a karabáče,
u splavu Viktorka pláče,
Barunka pak Tyrla hladí.
Kmety opět střídaj mladí,
stloukají jim pevné kotce.
Kotě spící v polobotce,
chrápe, jak když měchy varhan,
prošlápne sám brusič Karhan.
Edmond Dantes dlabe lžící,
a slibuje potisící:
„Pomsta bude, na mou věru!“
V Macoše pak na dně, v šeru,
sebevraždu tiše páchá.
Erotoman Hynek Mácha,
v borovém zavání háji.
Příběhy Maříka Káji,
Rumcajsovi čítá Manka,
Cipísek s hrníčkem granka,
pomalu se dloube v nose,
a pak náhle na podnose,
sluha nese láhev šnapsu.
Pan Čapek má plnou kapsu
povídek, co děsí duchy.
Je snad slepý, nebo hluchý
ten, kdo vivat volá v kleče?
Nedbajíc na pot, jenž teče,
z železa teď ocel kalí
Ostrovského Pavka malý.
S vidinou a rukou v boku,
pomalu žvýkajíc koku,
Inka pleš si líně drbe.
Nedořezal by ses krve,
za městem když začne duel,
Gargantua, Pantagruel,
ve střehu a zatlé pěsti.
Alois, machr přes pověsti,
o Libuši právě bájí.
Dobrodružství včelky Máji,
dokola čte zas a znova
i Maryčka Magdonova.
Na cestě od Kerouacka,
stopují dvě sjetá paka.
Naloží je smutný pijan,
jenž má jméno Yossarian
a vezme je do Nevady.
Hvězdu ctnostné dívky Lady,
opěvuje Pepík Zíma.
Každé jaro přijde rýma,
s rýmou potom černý kašel.
Tleskač ježka v kleci našel,
Mirek Dušín hází kosu.
Ušlechtile, bez patosu,
Bublina mu holeň hryže.
Zeppelin si z gumopryže,
vzducholoď v hangáru klíží.
Hannibal skrytý za mříží,
umlčel již třetí jehně.
Po otřesu matky Země,
tsunami se mořem valí,
Boblig další oběť pálí,
dívka z Arcu hledí spouští.
Kubula zabloudil v houští,
nedorazí na fiestu.
Bilbo Pytlík propil vestu,
při cestě tam a zas zpátky.
Děsné smůly nosí pátky,
co maj datum třináctkový.
Na trůnu si Richard hoví,
srdce lva mu Locksley nese.
Hrdina Nik zajat v lese,
marně volá Sámu kupce.
Richellie na pohovce,
láká k sobě d´Artagnana.
Krasomila, věčná panna,
ztratila se rádcům v boru,
Jean Valjean dře do úmoru,
pak svou skývu lačně svačí
– řek bych, že už tohle stačí.
Přemáhajíc hlad a spánek,
všechno sepsal Namrdánek.