Něco o jménech se zde vyskytujících

Abyste byli trochu v obraze. Páníčkovi říká Tudy „dědo, dědoušku, dědulo“ a když ji zlobí, tak i „ dědrdlo“ na tom by si jeden zlomil jazyk, občas taky Fando, fanulko, fanoušku“, je-li třeba dát důraz, tak „Františku“ s takovým lehce polovysloveným vykřičníkem.

Na mě volá většinou „ Terdo, Terdi, Teryríí, Terinku, Terdísku“, ale taky Trdlo, Tuduli(e)“. Terry na mne volá jen občas, protože má fajn sousedku a ta má vnučku Terezku a když to zavolala a byla Terka u ní, tak jsme buď svorně neslyšeli ani jeden nebo přišli oba, tak se rozhodla, volat spíše „Tudy“ a podle toho si dala i přezdívku. Většinou se jí ptali, jestli má Tudy podle „Kudy z nudy“ a ona vždy odpovídala, že podle svého psa. To je jasné, že mne to těší, kde se vidí taková shoda?

No a svému synovi většinou říká „synku,synu“ , když je vše fajn, tak i „Pájo, Pájulo“. Později přibyl do rodiny ještě třetí vnuk, Adámek, tomu zase věčně říká „Áďo, Áďule“.

No řekněte sami, proč nemůže zůstat u jednoho jména, kdo se v tom má vyznat. Jěště že jsme chytří psi a máme pod čepicí. Jinak nevím, jak by to dopadlo. Ono totiž stačí poslouchat a podle intonace hlasu se dá poznat co a jak myslí.

A děda zase říká Tudy, „babi, bubule, bábule, moje třetinko“, tady vždy Tudy odpoví, „nadpoloviční třetinko!“ Jestli se vám to zdá nelogické, tak není, prý je to „Vyšší matematika“ Když jí chce pozlobit, řekne jí „bábrle“nebo „bábrdle“, občas taky „Věrulindo, Věruško“.

Jo a ještě mi taky svorně říkají Malý, strakatý, chlupatý padák“ nebo taky „sedm kilo lásky“. To mne přitulí a hladí a muchlají a vůbec jsem v té chvíli v psím sedmém nebi, jak mi dávají najevo, jak moc mne mají rádi a kolik pro ně znamenám.

Pak má panička sestru, Ali a ta má psa Shibu Inu jménem Aki. Ten má taky více dalších jmen, na která slyší, jako třeba: Pidla, Pidlísek, Pidloň, Zrzíčko a potom zdrobněliny jeho jména.