Nažhav svůj drát…

11. listopadu 2013, autor Shimmir,

Nažhav svůj drát
tam, kde dlím já,
jdu právě spát,
postýlka má
vítá mne jen
náručí svou,
loučí se den
hrou stínovou.

Se samotou
snoubí se čas,
hodiny jdou,
já smuten zas
převracím se
na lůžku svém,
nepotkám se
s půvabným snem…

Jak v plotě kůl
cítím se sám,
lože i stůl
pro sebe mám,
skřivánek cit
zmrz ve mně snad,
mrtvolný klid
vládne tu rád.

Přijď do snů mých,
já, drahá, zas
shořím jak vích
svou touhou as,
ač skutečnost
smutnou se zdá,
radosti dost
snad sen mi dá…

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Nažhav svůj drát…” - 3

Eva (12.11.2013 (20.38))

ty si s tím kůlem v plotě nedáš pokoj:-))))... mně to přijde moc sebelítostivý, víc hravosti by to chtělo...

Eva (12.11.2013 (20.41))

máš zajímavou skladbu slovní zásoby, kombinace až archaických slov a současného slangu je dost netypická, nějak si na to nemohu zvyknout... hned na začátku: Nažhav svůj dráttam, kde dlím já - mezi první a druhým řádkem je rozdíl několika století... fakt hodně zvláštní, vůbec nevím, co na to říct:-))))...

Shimmir (13.11.2013 (15.15))

Nemusíš už nic říkat, máš úplnou pravdu, Evi! Ta propast staletí je znát...;o( Musím se zase vystavit působení fialového paprsku...;o) http://marieke.pise.cz/447-hrabe-saint-germain.html

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a