Jak se rodí hříbátka

K povinnostem ošetřovatelů patřilo dopouštění vody. Kolem desáté hodiny večer byly žlaby v maštalích poloprázdné, musely se doplnit. Nechtělo se mi večer ven. Hlavně v zimě ne. Přitom to byla taková romantika!

Sníh jiskřil a praskal pod nohama. Všude ticho a bílo. Sněhové vločky tiše tančily v mrazivém vzduchu. Koně v potemnělých maštalích leželi.

Střídali jsme se s Benem. Jestliže nebyla velká zima, moc nefoukalo a chtělo se mi, dopouštěla jsem vodu já. Nebylo to často. Přece existovaly večery i noci, ve kterých jsem dobrovolně opouštěla teplo domova a nedočkavě otevírala dveře nejmenší stáje na statku.

Tam bydlely Nikola a Stela. Obě čekaly hříbátka. Nikola, coby zkušená matka, si naplánovala čas porodu tak, aby ji v té intimní chvíli nikdo neočumoval. Večer jsem koukala na její ohromné břicho. V noci dělala, že spí, a ráno se pod ní motalo miminko. Suché. Napapané. Spokojené. Prošvihla jsem to!

Stelu jsem si ohlídala. Co do dramatičnosti mě její porod poněkud zklamal. Klisna nějakou dobu nervózně pochodovala po boxu. Lehla si, zvedla ocas, trošku zatlačila a na slámě leželo hříbátko. Mělo dlouhé nožky, hubené tělíčko a úzkou krásnou hlavičku. Stela koukla za sebe, aby zjistila, co se děje. Zařehtala a její hlas měl zvláštní zabarvení. Hřebeček na ten zvuk reagoval.

Začal zkoušet, k čemu má ty dlouhé nožičky. Mláďata rodičů, jejichž obrannou strategií je útěk, musí stát na vlastních nohou pár minut po tom, co spatří světlo světa. Vemeno je vysoko a máma si kvůli nim lehat nebude.

Jen co si poprvé trochu cucnou, je tu další problém: „Jak poskládat ty dlouhé nohy, abychom se zase položili?“

Koníčci jsou na tom poměrně dobře. Co ale takové žirafátko? Ten krk musí zavazet. Nasměrovat ho k vemeni nebude jednoduché. A slůně? Čtyři nohy, k tomu chobot.

Co dokáže v prvních hodinách po narození potomek pánů tvorstva? Nic. Týdenní hříbě vesele hopsá a zkouší vyhazovat. Ze začátku se spořádaně drží u maminky. S každým dnem je však zvědavější. Běhá kolem klisny dokolečka, troufá si dál a dál. Při sebemenším nebezpečí se běží schovat pod máminy sukně, vlastně ocas.

Naše kobylky měly jednu pastvinu jen pro sebe a jejich děti tam společně objevovaly svět. Škoda, že Stele a Nikole brzy skončila mateřská dovolená. Musely tahat vůz. Bylo potřeba odvézt hnůj, přivézt piliny a vůbec. Hříbátka chodila s nimi. Jestliže hříběti od malička rachotí za zadečkem vlečka, není pro něj později problém pracovat v zápřahu. Na statku jsme koňskou sílu opravdu potřebovali. My totiž neměli traktor.

Pracovali jsme rukama a používali jednoduché nástroje. Vidle, kolečka, metlu, lopatu a hrábě. Tak dlouhou dobu po průmyslové revoluci!

Vůbec se tu žilo tak nějak postaru. Nákupy obstarával dvakrát do týdne Standa s bryčkou. Když napadl sníh, zima olizovala jedinou přístupovou cestu obrovskými sněhovými jazyky a přitom se ptala: „Co jste dělali v létě? Máte dřevo v šopě, seno ve stodole, brambory ve sklepě, zelí v sudu a uzené v komíně? Ne?! To tedy budete mít problémy!“

Proto se začátkem zimy pravidelně konala slavnost, zvaná zabijačka.

Standa si vykrmoval prasátko. Drbal ho za ušima, podestýlal mu kradeným senem. Staral se, aby netrpělo hladem. Z roztomilého růžovoučkého pašíka vyrostlo obrovské prase. Chlívek začínal být těsný. Jednoho rána vstal Standa nezvykle brzo. Vařil ohromné množství vody a chystal podivné nástroje. Voda v kotlích začínala bublat, když vyvedl prase na poslední procházku. Naposledy ho podrbal za ouškem. Pic! Prasátko se proměnilo v horu vepřového. Standa využil svých organizačních schopností. Všechny nás zapřáhl. Nováčky bleskově zaučil. Všechno šlo ráz na ráz. Kolem poledne leželo na stole masa jako v dobře zásobeném řeznictví. Přibývaly tlačenky, jelítka a jitrničky.

Nakonec se vyškvařilo sádlo. To přelil do kýblu. Žádné malé vaničky, žádné kostičky. Celý kýbl sádla! Typicky nezdravá strava. Ale dobrá, po čertech dobrá! Já, taková milovnice zvířat, jsem se cpala něčím, co ještě včera žilo, kvikalo a dýchalo. Vůbec mi to nevadilo.

Ukázka z knihy Kamily Novákové Co by se kovbojkám stávat nemělo.

Knihu můžete koupit zde: https://www.suvicka.cz/?page_id=29472

A také v knihkupectvích.

E-knihu můžete koupit zde:

https://www.palmknihy.cz/romany-povidky-novely/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo-9142

https://www.ereading.cz/romany-povidky-novely/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo-9142

https://www.kosmas.cz/knihy/190178/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo/

https://www.alza.cz/media/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo-d513739.htm

https://www.ebux.cz/index.php?bk=217254

https://www.levneucebnice.cz/p/co-by-se-kovbojkam-stavat-nemelo-p9142/