Za vzoru mého mládí
/šepot cirkulárek
a dlouhé nohy
když musíš chodit po krovu/
hledám svou říši
tichost mne mění
na znovu černobílou
paní
a matka
když se otce ptala
nezlobíš se za to
na ní?
Řekl:
vždyť ale nevíme
kdo v dceřiných botách
dnes chodí
A pravděpodobně ani dcera neví, jaké boty nosí ti, co chodili po krovu. Je to hodně mnohoznačné a lze si to vykládat více způsoby. Tedy aspoň pro mě. v každém případě osloví. Napsala bych na ni.