Už to nejsem já


10. ledna 2014, autor Viviana Mori,



Za vzoru mého mládí

/šepot cirkulárek

a dlouhé nohy
když musíš chodit po krovu/

hledám svou říši

tichost mne mění
na znovu černobílou
paní

a matka
když se otce ptala

nezlobíš se za to
na ní?

Řekl:

vždyť ale nevíme
kdo v dceřiných botách
dnes chodí







Zařazeno v kategorii Poezie



Počet komentářů na “Už to nejsem já” - 1


    Eva   (13.1.2014 (19.30))

    A pravděpodobně ani dcera neví, jaké boty nosí ti, co chodili po krovu. Je to hodně mnohoznačné a lze si to vykládat více způsoby. Tedy aspoň pro mě. v každém případě osloví. Napsala bych na ni.



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička