Byli jsme spolu jenom krátce
a za tu dobu rozkvet svět
ten založený na pohádce
kde dvě a tři je vždycky pět
Kde jaro střídá teplé léto
a kde se z potoka dá pít
má nedořčená křehká věto
proč nemohu dál s tebou žít
Občas se dějí špatné věci
neminou snad nikoho z nás
věř mi to, dávno vím, že přeci
s tebou by žilo se mi snáz
Odešels jednou časně zrána
tam odkud se už nevrací
u hradu zavřela se brána
dořehtal koník houpací
Souvětí visí na oprátce
zůstal jen život z holých vět
byli jsme spolu jenom krátce
však za tu dobu rozkvet svět
Dýchl na mne převeliký smutek a to i přesto, že nakonec "rozkvet svět". Jo, svět zůstal krásným, ale bolí to pomyšlení, že "to" místo vedle zůstalo prázdné. Debbi, moc hezké!
:-) děkuju
Debbi,hezké...