Má cesta do mého rodiště

V mém půlroce si děda a Tudy vzali dovolenou. Prý se pojedou podívat, odkud to vlastně pocházím. Teprve se dozvídali o problematice množíren a dalších věcech.

Večer si začali balit oblečení do velké tašky a já koukal, co se děje. Pomalu jsem ani nemohl spát a pořád hlídal, kam chtějí s tou taškou, a co já?

Ráno vzali tašku, můj pelíšek, misky, žrádlo a nesli do auta. Na krok jsem se od nich nehnul. Když vše nanosili do auta, vzali silné kšíry, upravovali je na mě, to mi nebavilo a pak mi dali do auta a ještě ty kšíry připnuli. Já nemohl dopředu na klín, to se mi sice nelíbilo, ale měl jsem obavy, aby mi nenechali doma a tak jsem si lehl a čekal co bude dál.

Co by bylo, dnes už mi to přijde normální, že silné kšíry znamenají dlouhou cestu. A že byla na první dlouhá. Nejdřív jsme jeli do Pardubic a pak ještě na jedno místo kousek od nich, kde jak říkal děda, sloužil na vojně a chtěl se tam podívat. Potom zpět do Pardubic, prochodili jsme je až mi bolely tlapky a byl jsem rád, že zase ležím v autě. A už jsme jeli do mého rodiště: kousek od Pardubic jsou Sezemice, to je mé rodiště. Tudy telefonovala paní, od které mne Pája přivezl a po domluvě tam dojeli. Paní je přivítala, mne si už nepamatovala (což Tudy začalo vrtat v hlavě), ale nakonec si  prý vzpomněla a řekla: „ schválně, jestli poznáte jeho mámu?“ Na zahradě jim ukázala ohrazený prostor pro psy, měla tam tři feny a dva psy. Tudy koukla a hned ji uviděla – jsem po mámě.

Potom si sedli na zahradě a jak mají lidi ve zvyku , si dali kávu, něco sladkého k tomu a povídali si. Paní přinesla i mé tři sestry a pustila je, jak se budem k sobě chovat. Já byl vychovaný, ale ony teda ne! Fuj, to nebyly ségry, ale tři dračice. Odchytili je a dali do ohrazení. Normálně by mi klidně pokousaly – a pak prý příbuzné, to teda jo.

Ke konci návštěvy přinesla ukázat poslední štěňata (ještě jim nebylo ani pět týdnů). Dědovi se jedno natolik líbilo, že by je hned bral. Tudy byla proti, že ještě nemá zvládnutého mne a přibere dalšího, že to není dobrý nápad. Uf , to se mi ulevilo. Co kdyby z něj vyrostlo něco takového, jako mé sestry?

Nakonec se naštěstí rozloučili a odjeli sehnat někde v okolí ubytování. Dojeli až do Chrudimi a tam sehnali perfektní ubytování v penzionu se zahradou, bazénem, velkým pokojem a koupelnou.