První připuštění

Zapomněl jsem se zmínit, že když se Tudy setkala s někým, komu jsem se líbil a dal se do řeči, tak si kolikrát vyměnili i  tel. Číslo a že se prý ozvou, kdyby chtěli štěňata. Tudy mi chtěla dopřát jednou za život, abych to poznal. Ještě nevěděla o množírnách a o tom, jak těžce se pejsci umisťují a jak se jich lidé nevděčně a nezodpovědně čím dál tím víc zbavují. No a jednou zvonil mobil a prý jestli mohou se svou fenkou přijet.No samo, ale poprvé udělali chybu, paní nám tvrdila, že je jejich fenka nesnášenlivá, tak jsem se s ní šel seznámit za potok, tam nás mohli nechat běhat volně, no co mám povídat, byli jsme obá uštvaní a nic. Tak se šlo k nám, napoprvé jsem pořádně nevěděl jak na to a ona byla taky poprvé, tak se to nepovedlo. Paní si řekla s Tudy, že to ještě zkusí jednou a přijela za dva dny. To už se nikam nešlo, Tudy udělala kávu a s paní povídala, děda se zavřel na lodžii se mnou a s fenkou, pomohl mi ji zahnat do kouta, pak už neměla šanci – dostal jsem ji. Později nám paní volala a byli jsme se podívat na mé první potomky. Fenky se jmenovala Ívy a byla opravdu vzteklina. Hlídala štěňata, že já musel zůstat v autě a neviděl je. Po asi 4měsících nám paní volala, že se jim jeden kupec neozval a jestli nemáme zájemce o fenku. Tudy to domluvila s rodiči Pájovo nevěsty a volala, že ji berou. Za chvíli jí paní volala, že se ten kupec ozval, ale Tudy už nepovolila, jednou něco slíbila a ona slovo drží. Zaplatilo se paní proočkování a byla rodičů nevěsty.