Psí deník XXIII.

Má dcera z prvního připuštění

Ještě k mým potomkům. Babi s dědou chodí občas z vycházky se mnou na jedno povycházkové do hospůdky u nás. No a jednou tam byl plakát o tom, že bude zpívaná s harmonikou. Babi měla odpolední a sice jí to trochu mrzelo, ale co naplat, bez práce se nedá. Šli jsme jí s dědou naproti k tramvaji a pak se tam na chvíli stavili. Bylo teplo a Tudy se mnou byla venku, když jí děda říkal, ať jde dovnitř za harmonikářem a zeptá se ho, co mají za psa. Tudy už tušila, že se něco děje, ale šla se ho na to zeptat. Ukázalo se, že mají fenku Jack Russella a to mou dceru z druhého připuštění a mají jí moc rádi. Ono to potěší, když víte, že ty vaše děti se mají takhle dobře a sami nedělají ostudu, ale naopak – šíří jen a jen lásku. Páni, já měl radost, když mi to říkali. Pak dostali i po netu fotku a teda – je to fakt hezká holka. Škoda jen, že je to dcera. Slib neslib, asi by mi neudrželi. Podívejte a posuďte sami.