Hook 18-03-14

Jsem čet, že se směnečné podvody stávají obrovským byznysem a i když by si někdo mohl myslet opak, je to tak v pořádku, jelikož když šikovný a podnikavý týpek najde skulinu na trhu, tzv. niku a obsadí ji a nabízí nové, neokoukané produkty všem, co mají zájem, tak hospodářství vzkvétá a ptáte se možná o jaký že jde tovar a prakticky se jedná pouze o popsaný papír, kde je dole podpis, většinou vylákaný při nějaké žertovné hře v knajpě, na pravdu, na schovku a tak a nad podpisem je dopsaný, že dotyčný dluží pár mega a týpek těch papírů má haldu a nabízí je pod cenou a skvěle zorganizované skupiny filantropických investorů je skupují a posílají nebohé podepsané na ulici, aby si užili života mezi lidmi, nestranili se kolektivu, drželi prst na tepu ulice, zúčastňovali se debatních kroužků u kontejnerů za Tescem, korzovali městem držíce se nákupních košíků plných osobních, za život nastřádaných věcí a já o tomhle mluvil s jedním znamenitým ekonomem, kterej si mnul ruce a byl vzrušenej a pot mu stříkal z čela a obracel do sebe jednoho Jamesona za druhým a držel mě za rukáv a s mokrým přízvukem mi hulákal do xichtu, že tohle je dokonalý, že ony ty knihy všech těch idiotů, co se zaobíraj problematikou „má dáti dal“, fungujou, že ona ta ekonomie nakonec není prachsprostý woodoo, možná to má fakt reálnej základ, možná tam přece jenom jsou věci, který jsou použitelný pro život, možná to není totální pavěda, která těm, co nezvládaj normální obory, umožňuje vystudovat vysokou školu a mít zaplněnou kolonku ve svém kurikulum víte a byl celej zmámenej a mimózní a pak ztuh, tak jako katatonicky zmrtvěl a zbled a možná i zsinal a zvad a tonus povolil a tak jako vyděšeně ochab a já se ptal, co se stalo a von že si vzpomněl, že kdysi podepsal nějakej papír, kde se mělo nahoře doplnit čestný prohlášení o bezinfekčnosti, mladej že jel na školu v přírodě a von to obevzdal nevyplněný, jen s podpisem a soužka učka si to vzala a on pádil na briefing, který předcházel brainstormingu a jelikož se tam měly řešit otázky zásadní, tedy to, z čeho budeme jako Česká republika financovat podmořský výzkum, když jsme celkově v hajzlu, měl toho plnou hlavu a teď si uvědomuje, že je v prdeli, jelikož na ten papír určitě nějakej zmrd místo canců o bezinfekčnosti dopsal, že dluží asi jako středně rozvinutá africká země a já mu řek, že teď má tu svou teorii v praxi a z první ruky a snažil jsem se ho uchlácholit, že by měl bejt v podstatě rád, že tohle je tržní hospodářství a volná soutěž smělejch myšlenek a neotřelejch vizí a až bude klopýtat po chodníku a vdechovat čistej smohg na plný plíce, bude šťastnej a von mě i s volným trhem poslal do prdele a usedavě se rozplakal, a pak se odbatolil na hajzl, kde se pokusil zasebevraždit, akorát že mu rupla tkanička od bot, kterou uvázal na kliku, protože ty tkaničky koupil u Ho-či-mina v Holešovické tržnici, tudíž to byly tkaničky jednorázové, tělo nedržící, nedbale utkané, bez investičních pobídek a dalších vymožeností a pak ho odvezla rychlá a on teď chodí v bohnickým parku sem a tam a počítá listy na stromech a je mu fajn a prostě já když o tomhle dumám, tak dnešní doba je tak neuvěřitelně neúprosná, drsná a nemazlící se s nikým, že pokud chce jeden přežít, musí být ve střehu prakticky od plínek, musí zapomenout na klidný život, brát svět jako jednu velkou válečnou zónu, nevěřit nikomu, nemazlit se s ničím, vždy čekat jen ústrk, podvod a ponížení a pokud to takhle přijmete, máte šanci se ve stáří opřít zády o zvětralý důchodový pilíř a v jeho stínu uštvaně zesnout. Možná.
Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, kdy začneme chodit na Půl cesty. Sem jim řek, že musej vydržet, jelikož meze jsou ještě zvlhlé.
Dnes bude docela fajn, možná bude trochu chcát.
To je vše.