Hook 20-07-14

Česká pošta chce začít prodávat léky a zdravotní pomůcky a lékárníci se bouří, jelikož to sice nepřiznaj, ale bojej se, že přijdou o zisky, na který léta na farmacii studovali a já bych se chtěl celou vahou své rachitické osobnosti České pošty zastat, protože si myslím, že to je nápad skvělý, vyvážený a promyšlený, zvlášť když, jak jsem se doslechl, chce Pošta prodávat hlavně léky uklidňující, tišící zjitřené nervy, tedy léky otupující, které zdestruují i sebevýbojnějšího zákazníka a fakt jako poté, co vám při podání dopisu poštovní úřednice stihla nabídnout poukaz do křížkovejch lázní, na tobogán a vůbec do jakékoliv prdele, co jich na světě je, poté, co vám nabídla slevu na odháčkování magorem Járou, poté, co vám předestřela slevové možnosti korespondenčních kurzů klasické mandarínštiny, poté, co vám s ruměncem v tváři nabídla švestičky ze své zahrádky, poté, co vám předestřela možnost se volnočasově vybít v příměstském táboře, prostě poté, co vám představila komplet vetešnictví, které je zřízeno na každé pobočce České pošty, je následné podání utišujícího léku krok správným směrem a já tomu tleskám a se zvlhlými zraky si říkám, že to s náma ještě není tak špatný, když ti nahoře myslej na nás, obyčejnej plebs, lámou si svých několik závitů nad tím, jak nám definitivně posrat život a já úplně vidím, jak z Pošty odcházejí klienti se skelným pohledem a vratkým krokem, jak se vzájemně drží za kosmodisky, které dostali na cestu, jak tápou a nevěřícně mžouraj a z úst jim tečou sliny a z děravých kapes jim padají neodeslaná rekomanda a jako co, doba se nemazlí s nikým a já si myslím, že Česká pošta by neměla bejt připosraná, měla by ukázat, že je tahoun, že není vláčena, ale že ona je tím, kdo smýká ujařmeným podzámčím, tedy měla by se vysrat na dopisy a rekomanda a složenky a balíky a dobírky a já nevím co, měla by odhodit zbytečnej balast, měla by povyskočit a nadechnout se a roztáhnout ruce a nastavit tvář polednímu slunci a já osobně si myslím, že z každé Pošty by mělo být tržiště, orientální, vymazlený tržiště, že pobočky by měly klokotat, vířít, bobtnat a duřet, měly by být plné prodejců čehokoliv, měly by být protiváhou Libušské Sapy a až tohle bude, krásné to bude moc a jestli chceš panáčku poslat dopis, tak si ho doprdele odnes sám a neotravuj, stejně potřebuješ pohyb, nadváha deformuje hospodářský růst a v Číně se prej nedaří boj s konzumací ohroženejch druhů a jakási nezávislá agentura zjistila, že úřady nechaly postavit přes novou dálnici most pro jakýsi děsně vzácný mandelinky, aby mohly chodit sem a tam a mandelinky šťastný a vysmátý a zakládaly rodiny, na který už skoro rezignovaly a všechno vypadalo ok a Greenpeace uvzlykaný dojetím a mandelinky vyrazily přes most, na svatební cestu a na druhej straně seděli natěšení gurmáni a všechny mandelinky sežrali a pochvalovali si, jak to bylo prima, že se za nima nemuseli nikde honit a můžem si odškrtnou další druh a já když se tohle dovídám, tak mám takovej jako pocit marnosti, zmaru a nemohoucnosti, jsem prostě takovej nihilisticky odevzdanej, a pak si přečtu, že v Českým Švýcarsku mírně přibývá netopýrů a nadechnu se a klid v duši a říkám si, že ať se to sere jak chce, stejně se občas zablejskne na lepší časy a prostě chci říct tímhle vším to, že tyhle hice nelezou na mozek pouze mně, že těch postiženejch je mnohem víc, že se nedá nic dělat, že to musíme vydržet, protože všechny anomálie se dřív či pozdějc usadí, znovu tu bude Chaos a Anarchie, oddechnem si, setřeme mrtvolnej pot z čela a ponoříme se do dočasně přerušenýho permanentnío mejdla. Tak.
Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, co to je mandelinka. Sem jim řek, že mandelinkou se obecně nazývá věc, která byla, a už není. Moc to nechápali.
Dnes bude hic jak kráva. Rád bych napsal, že bude chcát, ale nevěřil by mi to nikdo.
To je vše.