Hook 13-09-14


13. září 2014, autor skraloup13,



Jihomoravský hejtman Michal Hašek je fakt jantar nevídanej, i když možná víc než jantar by mu seděla přezdívka Věčná guma (angl. Eternal condom), jelikož s nevídanou elasticitou přežije jakýkoliv průser, podraz, sviňárnu či podpásovku, které se v dobré víře dopustí a teď má malér s modrejma výstražnejma světlama na Superbu černým jak jeho křišťálová duše a ten Superb prej slouží výhradně integrovanýmu záchrannýmu systému Jihomoravskýho kraje a jeho mluvčí se dušovala, že tak to bylo, je a bude a pak prasklo, že Miša si to s tím Superbem ve středu sral na oběd do Tišňova a Miša to vysvětlil naprosto logicky, jako všechno, co kdy zvojtil, tedy že on coby hejtman je šéfem toho záchrannýho systému a nikdy neví, kdy se co posere, je prostě ve službě čtyřiadvacet hodin denně, jak Batman a ten Superb je jeho a vůbec a pak se ho kdosi zeptal, jestli už někdy zasahoval a Miša se shovívavě usmál a řek, že mnohokrát, že ty storky, co by moh vyprávět jsou někdy jak pokračování Matrixu, případně Expendables a třeba namátkou, fakt jen namátkou jel takhle nedávno z mítinku a klid a mír vůkol a najednou z tajnýho kanálu zpráva s kódovým označením Přísný výměšek (angl. Top secret), že nedaleko v obci Sevřená padá komín a ne nějakej malej komín, kterým by se jako hejtman ani nezabýval, ale velkej komín, vysokej jak mnoho hejtmanů Hašků postavenejch na sobě a ten komín že patří k cihelně a teď se kácí a krize jak kráva, neb se kácí přímo na squashovou halu, kterou v tej obci, kde žije sedmadvacet starousedlíků z nichž jsou dva chodící, postavili z dotací EU a maják se rozzářil a Miša jel jak Vin Diesel, rychle a zběsile a nedbal na osobní bezpečnost a přijel a komín už nakloněnej kriticky a Miša vyskočil a nechal motor běžet, k čertu s ozónovou vrstvou, tady de vo halu a přemetem se dostal ke komínu a zhodnotil situaci a zapřel se, celou vahou své osobnosti se zapřel a zatlačil, zatlačil jak kdyby to mělo bejt jeho poslední zatlačení a dal do toho všechno a žíly na čele naběhlý a rty sevřený a zuby stisklý a krz ty sevřený rty a stisklý zuby se dralo jen takové namáhavé a nezřetelené OMG a z haly, z té nové a zranitelné squashové haly dva poslední chodící starousedlíci vynášeli seno, který tam měli uskladněný, jelikož ona hala byl jedinej příbytek, do kterýho v obci nezatejkalo a Michal držel, pevnej jak skála, jak vyvřelá rula ztuhlá na mrazivým větru, jak titán, co stojí na straně dobra, držel a nepovolil a silou obrovskou zadržoval tu masu na sebe naskládaných cihel a nohy obuté v semišové mokasíny barvy pepře a soli se zarývaly do sténající prsti a celý to bylo dramatický neuvěřitelně a ti dva poslední chodící vynesli poslední náruče sena a Miša na ně zavolal, skrz sevřené rty a stisklé zuby a upřel krvavý pohled na komín, tyčící se jako obludné memento až kamsi do prdele a ti dva poslední chodící vylezli nahoru a začali ten komín rozebírat, jelikož to byla jediná možnost, jak zabránit katastrofě, akorát že jak byli vysílení z nošení sena, svýho i nemohoucích sousedů, tak se neudrželi a hodili tlamu z vejšky několika na sobě stojících hejtmanů Hašků a byli na placku a totál zmrtvělí a nehejbali se a Miša vyhodnotil situaci a přestal tlačit s poodstoupil a ten komín se úlevně složil na squashovou halu a pohřbil ji a Miša zhluboka oddechoval a v srdci klid a mír a souznění s Všehomírem a seno zachráněný a sice jo, hala na sračky, ale vzhledem k tomu, že poslední dva chodící už nikam nedojdou, tak by stejně v budoucnu zela prázdnotou a Miša se kouk po svých posluchačích a viděl ty vytřeštěný pohledy a sliny tekoucí z koutku úst a slzy tekoucí z koutku očí a pot tekoucí z koutů a poděkoval za pozornost a odjel a já osobně si myslím, že pokud jsou mezi námi tací jako Miša, tak to prostě dáme, k Anarchii se doplácáme a bude nám konečně dobře. Tak.
Tačvůd s Gekonem se mě ráno ptali, kdo je to Miša Hašek. Sem jim řek, že to je figura, kterou má každej národ, aby si připomněl, že život nemá jen líc, ale bohužel i rub.
Dnes bude pod mrakem, ale vlaho a příjemně. Absence chcaní.
To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování, Glosy od Hooka





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička