Hook 05-10-14


5. října 2014, autor skraloup13,



Primátor Hudeček jede nadoraz a fakt nechápu, jak to ten chlap stíhá a naposled včera otvíral Blanku a metro do Motola a ženskej hlas zval jeho jménem všechny ať přijdou a pomějou se a volume doprava a veřejný repráky rozkmitaný jak žlučník po prošlým jogobellu a pak se do toho kdosi opřel, že by si tímhle primátor neměl honit triko a Hudeček vzal statečně zpátečku a že on nic, že to zpackal nějakej úředník a aby zahladil nepříznivej dojem tak že mimo to, že vrátí Prahu vrátí i Brno a přidá Pičín a Kozičín jako bonus a ona se samozřejmě Blanka ani nový metro neotvíraly, jelikož nejsou hotový, ale za tejden de vo život, takže použijem všechno a tak prohlídka a Hudeček přítomen a vykládal všem, jak Blanka vznikla, kdy ho poprvé napadlo, kudy povede, kde se všude propadla, co při hloubení našli, co ztratili a pak šli do metra, novýho, nefunkčního a tak nějak podivně potěmkinovskýho a jeden z účastníků procházky vznes dotaz, proč to metro vede do Motola, proč ho zahli, proč nemířili na Ruzyň a Hudeček odvětil, že důležitější je zdraví a záchrana života, než se vozit po ranveji v eroplánu a že metrem, třeba když je někdo v kómatu, má infarkt, zástavu srdce, nebo je celkově mrtvej a neživotnej, tak že metrem se dostane do Motolskej nemocnice mnohem dřív, než třeba pěšky a náměstek Nouza, kterej je taky dobrej ichtyl si akci pochvaloval a řek, že to byla poslední možnost, kdy mohli Pražané vidět Blanku zevnitř, z čehož sem vyrozumněl, že Blanka nějak do tejdne spadne a bude v hajzlu včetně smělejch plánů a jeden můj kámoš, kterej když na jaře hraje kuličky tak má takový zaříkadlo – Čaruju čaruju mastnej flek, aby se ti pazour smek – a von mi řikal, ten kámoš, že má na příští jaro mnohem silnější zaříkadlo – Fosfor síra černá kaňka, v prdeli seš jako Blanka – a vedle nás stál takovej podivnej bezpohlavní týpek s plackou Užhorodu vetknutou do vyhrnutého předloktí a ten povídá takovým tím měkkým slovanským akcentem – Spádla Blánka? Prosto ji vykopeme – a já mu povídal, že zatím ještě ne, že ještě drží, ale že Nouza mezi řádky sdělil, že bude brzo po ní a on se na mě kouk a povídá – Sere nouza? Prosto zbohatneš – a já šel radši pryč a po pár krocích sem se ohlíd a on vyndaval ze sáčku koblihu a vlhce se ně mě díval a já už se radši víc neohlíd a jak sem byl rozkolísanej, tak sem si bezmyšlenkovitě vzal leták od jakýhosi bezdomky a kouk sem do něj a tam nějakej Bartoš z Úsvitu mě zval do trojky a já jen těžce polk a von měl na xichtě permanentní mejkap, takže vypadal jak pan Okamura po hodině zpěvu a já už s nervama hin a oči zavřený a po paměti sem se doštrachal do Hooka a nahmatal výčep a přistálo přede mě bahno a já uchopil půllitr a zvrh ho do sebe a svět, kterej se dosud točil jak infantilní vlček zpomalil a zastavil se a spočinul a já spočinul s ním a vypnul sem a nemyslel na nic a jen se nechal unášet uspávajícím žbluňkáním v žaludku a občas sem si po straně odříhl do límečku neexistující dederonové košile a dal sem ještě jedno a pak ještě a pak ještě a vše se vrátilo do normálu a já hleděl na kredenc za výčepem a tam flašek různejch a roztodivnejch a já si představoval země, odkud jsou a přemejšlel sem, jaký tam maj asi hospody a jak se tam leje a prostě hluboký zamyšlení a řešení věcí existenciálních a pak sem musel na hajzl, jelikož nejsem zas až tak porézní a tam nalepenej plakát a na něm jakási lascívní štětka a já si říkal dobře ty, seš na správným místě, skvěle zarámovanej art a dobrá aranž, polooblečená Maja, kdo znáte Goyu víte co myslím a fakt souznění a nirvána a jeden si uleví a ještě potěší oko a podvěsek mozkovej a všechno ok, než sem zaostřil a přečet si, že nejde o lascivní kurvu, ale o kandidátku do Senátu, o nějakou Lauru Janáčkovou a já v tu chvíli pochopil, že před tímhle není úniku, že si to musím protrpět, že si tím musím projít, protože život holt není jen radostné hledění z vrcholků hor na rozesmáté šťastné zítřky, ale i topení se v zahnívajících slzavých údolích.
Tak.
Tačvúd s Gekonem se na mě ráno dívali soucitně. Maj strach. O mě. Že si všechno moc beru. Dokonce mi sami od sebe umotali brko. Sou děsně milí.
Dnes bude pod mrakem. Všední neděle. Žádnej zázrak.
To je vše.







Zařazeno v kategorii Četba na pokračování, Glosy od Hooka





Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička