Potkal jsem v lese vílu!

2. prosince 2014, autor Shimmir,

Potkal jsem vílu nádhernou,
až přecházel mne zrak,
průhlednou měla róbu svou,
ve vlasech vlčí mák.

Tesklivou píseň splín vyl jen,
poplašen vzlétl pták,
pavouček vílou okouzlen
síť nádhernou tkal tak,

že chtěla tančit za rosy
jen v ní, jen v ní, jen v ní,
vánek o tanec poprosí,
i já bych tančil s ní!

Srdce mé pro ni hoří, snad
noc žár můj změní v den,
jen trochu lásky, něhy dát
chci v lese studeném…

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Potkal jsem v lese vílu!” - 2

Eva (3.12.2014 (22.23))

Milá básnička, čiší z ní upřímnost a něha. Jen bych asi trochu nějak jinak vymyslela ty jazykolamné verše jako např.: Tesklivou píseň splín vyl jen - to by se blbě přednášelo a není to moc zvukomalebné. A hlavně mi to evokuje: Víly vily věnce a vlci vyli:-))))... ale jinak fajn.

Shimmir (4.12.2014 (17.24))

Děkuji Evi! Přiznávám, že ten jazykolam je tam schválně, aby to znělo trochu starobile a nezvykle v přednesu i při zpěvu /je to píseň a má svou melodii/.:-) Jo, ten citovaný výrok by měl být: "Krásné víly věnce vily a psi z vily na ně vyli!" Takhle by ty věnce mohl klidně vít zástup Červených Karkulek a kolem by pobíhala smečka hladových netrpělivých vlků...

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a