Pan Sponečka


23. září 2010, autor P.F.Zarken,



Právě jsem dopsal povídku, na které mi hodně záleží. Měl jsem ji od nedávna uloženou, tak jsem dnes jenom něco doplnit. Nechtělo se mi ji zevrubně kontrolovat, jelikož jsem byl skutečně unavený. K jejímu názvu jsem připsal slovo „zkontrolovat“.

Klikl jsem v souboru na „Uložit“, ale nevšiml jsem si, že by se pan Sponečka alespoň pohnul. On je někdy velice záhadný. Jednou udělám v textu jen malinkatou změnu a skládá to, jako bych mu platil zlatem. Jindy k původnímu textu přidám dvě stránky, a on se sotva pohne. Prostě si dělá, co se mu zachce.

Je tam někde kolonka ve smyslu: „Zrušit pomocníka Office nastálo“, nebo tak nějak. S tímto mu jenom hrozím, ale určitě bych to neudělal.

Abych se vrátil k dnešnímu zážitku.

Když jsem tedy neviděl, nebo nepostřehl ani pohyb, pro jistotu jsem na „Uložit“ klikl znovu. Pan Sponečka se tak nonšalantně poškrabkal za neviditelným ouškem, že by mu to mohla závidět mnohá slečna ze šantánu.

Nebo to jeho zvedání obočí. Jenom něco nevhodně kliknu, hned se tváří jak moje žena, když jsme spolu ještě něco měli. Teď to dělá s náhradníkem a já můžu v relativním klidu psát a povídat si s panem Sponečkou.

A jak umí cudně klopit zraky. To kdybych neviděl, tak bych to nikomu nevěřil. Ale do očí se umí dívat jako pravý muž. Také jako správný chlap umí dřímat. Někdy ve stoje a to je velice švandovní. Jindy si k tomu lehne a ani se nehne. Kdoví, od koho se to u mne naučil?

Myslím, že se mu nejvíc líbí, když jej vezmu a vozím po ploše. Jen si musím dávat pozor, aby se nedostal mimo obrazovku. Nevím, nevím, jak bych jej lákal zpátky. Když se po skončení okružní jízdy usadí v pravém horním rohu, zvedne obočí a zamrká. Podle toho vím, že se mu to moc líbilo.

Pan Sponečka je nejhezčí, když mám otevřený Word a něco čerstvě napsaného na něm. Neuložím to, jelikož rád zapomínám. Kliknu na „x“ jako uzavřít. Sponečka se zvětší, vykulí svá i tak dost velká očka a dvakrát zaklepe na pomyslné dveře. Pak se zase postaví, jako by se nechumelilo.

Právě si uvědomuji, že teď, co o něm píši, je mnohem aktivnější. Mrkl na mne. A nyní se díval vpravo nahoru. To je velice nádherný pohled. Zase se trochu uklidnil. Ale já už asi špatně vidím. Mému kamarádovi se chce spát. Podřimuje jak kůň u hospody.

Takže ještě jednou zkontroluji povídku. Pak ji vložím, ale u toho pana Sponečku již potřebovat nebudu.

„Za pár minutek můžeš jít spinkat, abys byl ráno zase fit.

Dobrou noc…

A sladké sny.“

 







Zařazeno v kategorii Ostatní literatura, Povídky



Počet komentářů na “Pan Sponečka” - 6


    Eva   (30.9.2010 (17.02))

    jé to je dobrý, to se ti povedlo... já jsem pana Sponečku na ploše zrušila, protože mě docela štval těmi svými projevy, které ty tak vtipně popisuješ... ať si otravuje jinde, třeba u Tebe:-)))


    P.F.Zarken   (30.9.2010 (17.12))

    Tak to já mu zrušením jen občas vyhrožuju, ale neudělal bych to. Díky moc***


    Ivna   (6.10.2010 (11.05))

    Opravdu jsem se báječně pobavila. Super námět a bravurně popsané dílko. Kdo ví, od koho se to u mne naučil? - moc vtipné. Já pana Sponečku také nepoužívám. :-)))


    P.F.Zarken   (6.10.2010 (11.20))

    Díky Ti za nádherný komentář***


    Ivna   (6.10.2010 (12.48))

    Zarkene rádo se stalo. Jen je škoda, že to není zařazeno v kategorii povídky a že jsi to tak nějak schoval. Našla jsem to jen proto, že Tě ráda čtu a klikla jsem přímo na Tebe.


    P.F.Zarken   (6.10.2010 (12.53))

    Ivni, to byl můj těžký omyl. Díky za upozornění***



Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a




Copyright © 2010 Literární net Sůvička