To je oč tu běží…

24. září 2010, autor debbi,

Čas rozdal karty hráčům kolem stolu,

čas ten se neptá, jestli umíš hrát.

Srdce a kříže střídají se spolu,

pletu si barvy, jako častokrát.

Tentokrát krajíc zbude nedojeden,

dříve než spolknu, odvede mě kat.

Už žádný odpor, boj byl dávno sveden,

jen zranění jsou slyšet naříkat.

Stříhají límec, vlní se jak stuha,

tady se druhé dějství nekoná.

Zacinká smrt a kohout zakokrhá,

herci se klaní, padá opona.

A nechci žádná loučení, nebude žádné příště,

žádám jen ostrou sekeru a čisté popraviště…

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “To je oč tu běží…” - 4

P.F.Zarken (25.9.2010 (1.55))

To je dobrá báseň, ač při ní běhá mráz po zádech***

Eva (30.9.2010 (16.57))

to je velké téma a zpracováno s noblesou a velkolepě a řekla bych, že i trochu ortenovsky... "čisté popraviště" je velmi výstižné a lze je vykládat jak prakticky, tak také symbolicky.. moc pěkné.. jen malá výtka: "herci se klaní, padá opona" je trochu obehrané, nechci psát klišé, protože to slovo nemám ráda a protože dle určitých měřítek by klišé bylo zcela všechno...

debbi (1.10.2010 (17.50))

No jo, Evi... jenže... Jak to nepsat bez klišé? :-( Stříhají límec, vlní se jak stuha, tady se druhé dějství nekoná. Zacinká smrt a kohout zakokrhá, pro mně už dávno spadla opona. No, nevím, nevím... Ale vaše hodnocení jsou milá, díky za ně :-)

Eva (1.10.2010 (18.30))

to je právě ono, že už je klišé, jak se některá slova automaticky berou jako klišé:-))

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a