Do neba

14. ledna 2015, autor Martin Užák,

– stvorené 14.3.2005 –

Vymyslel som si ťa sám,
nakoniec si nikdy nebola,
lež bola si všade,
kde bývala nádej.

Prepáč mi – volám do neba,
dnes ti viac nenapíšem,
bo volajú ma už iní,
volajú do čiernej hliny.

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Do neba” - 4

Eva (17.1.2015 (14.33))

Zajímavé, teď čtu tvoji druhou báseň hned po té předchozí (Arogantní láska) a obě mají jedno společné - první sloka je výrazně lepší, tedy velmi slibný začátek a ta druhá sloka to trochu sráží, jakoby k té první nepatřila. Třeba to však jiný vnímá úplně jinak. Ovšem básnička se mi líbí, mám z ní dobrý pocit.

Martin Užák (18.1.2015 (2.05))

Paradoxne, dostal som už aj reakciu, že koniec je lepší. Každopádne ale súhlasím, sloky sa často od seba líšia. Bol to zámer, a možno nie najlepší nápad.

Shimmir (31.1.2015 (1.10))

Vyklízíš šuplíčky? Bylo by zajímavé, kdybys to pod to zkusill zpracovat znovu dnes, po deseti letech - pro srovnání... Třeba nějak takhle: Já stvořil si Tě ve snech svých, pak všude marně jsem Tě hledal, na všech místech tak nadějných, leč osud mi Tě poznat nedal... Promiň, že už Tě nehledám, nečekej více na můj vzkaz, teď v hlíně ustelu si sám, z ní vyšel jsem a v ní jsem zas... :-)

Martin Užák (1.2.2015 (21.47))

Áno, presne tak, šuplíky treba prevetrať. :-) Uvažoval som nad tým, ale myslím, že by to nešlo. Sem tam po tých rokoch síce zmením pár slov alebo nejaký rým, ak ma nejaký napadne, ale inak mám k tomu odstup - nemyslím / necítim to, čo som si myslel / čo cítil vtedy; a žijem inak ako vtedy. Kedysi som si pamätal, čo ktorý rým má značiť, dnes u niektorých básní ani neviem, o čom presne mali byť. Dnes bych báseň už nedokázal napísať. PS: Díky za alternatívne verše, je to nádhera! :-)

Přidat komentář

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a